Ministr financí Vlastimil Tlustý a jeho lidé tvrdí, že mají důkazy o tom, že vyšetřování a trestní stíhání čelných představitelů IPB a Nomury bylo politicky manipulováno bývalou vládou sociální demokracie. Současná vláda a ministr Tlustý ale spíše hledají alibi pro kolosální skandál (bezpochyby jeden z největších po roce 1989), když se v rámci obchodní smlouvy s japonskou bankou Nomura pokoušejí kupčit s prezidentskou milostí. Nyní se snaží odvést pozornost od toho, co je důležité.

Ano, podřízení bývalého ministra financí Sobotky a jeho vyjednávači si dopisovali s advokátní kanceláří cosi o tom, že by trestní stíhání zástupců Nomury mohlo ovlivnit výsledky arbitráže. To ale ještě není důkazem o manipulaci policie. Každé malé dítě (nemusí to být advokátní kancelář) chápe, že pokud by viníci krachu IPB dávno seděli za katrem, dopadly by rozeběhnuté arbitráže s Nomurou jinak. Arbitři v Londýně či v Paříži asi zrovna nechápou, proč - když si v České republice myslíme, že někdo něco rozkradl - ho nepostavíme před soud, který by ho potrestal.

Je nesmyslná představa, že policie a státní zástupci nesmí dostávat od vlády impulsy. Když před šesti lety vypukly v USA skandály s Enronem a Worldcomem, prezident také slíbil občanům, že viníci se rychle ocitnou za mřížemi a budou spravedlivě potrestáni. Představa, že policisté se mohou sami nezávisle rozhodovat, že krádež králíků u pana Nováka v Horní Dolní potřebuje vyřešit rychleji než kolosální finanční tunel (který počká), je nesmyslná.

Podstatné je vědět, jak Topolánkovu vládu vůbec napadlo dávat klauzuli o milosti do obchodní smlouvy, jací právníci jim to schválili a poradili, a zda byl pokus o zneužití prezidentské milosti s hlavou státu předem konzultován. Smírčí smlouva s Nomurou by také měla být zveřejněna. Jde o peníze daňových poplatníků a čest lidí, kteří v tomto státu žijí. Ne všichni chceme být občany banánové republiky.

HN, 4.12.2006