Provázání minimální a průměrné mzdy není nesmysl

Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, aby byla minimální mzda definována přímo v zákoně jako padesát procent mzdy průměrné z předchozího roku, vyvolal nevídané vášně.

Z jedné strany zní: Bolševismus! Z druhé: Bez toho už nepřežijeme!

Tak si to trochu rozeberme.

Když učím studenty na Vysoké škole ekonomické, dost často opakuji jedno – nedívejte se na věci ideologicky, ale pragmaticky. Vašemu podniku nepomůže ideologická čistota vašeho názoru, ale skutečné dopady vašich řešení a rozhodnutí. Což by nebylo od věci aplikovat i na otázku minimální mzdy.

Co od ní vlastně chceme?

Samozřejmě můžeme spolu s libertariány, neoklasicisty i neokonzervativci říci, že systémově je minimální mzda špatná věc. Ano. Možná je to tak. Ale náš svět je složen z řady kompromisů. Nemáme peníze podložené zlatem. Nemáme státy, které zajišťují jenom nezbytné minimum pro své občany. Nemáme pracovní právo založené na absolutní svobodě smlouvy. Nemáme stoprocentní vymahatelnost závazku (nemůžeme dlužníka donutit vydat ledvinu či libru masa nebo se dát do otroctví).

Žijeme ve světě, který je svázán regulacemi.

Takže nic z toho nemáme a už asi v historicky krátké době mít nebudeme. Smiřme se s tím, že minimální mzda je součást našeho ekonomického systému.

Proč v něm vlastně je?

Na to je celkem snadná odpověď. Vyspělé státy (ve smyslu těch zemí, které dosahují nejvyšší HDP na obyvatele) vytvořily systém, který je ideologicky strašný, ale ve skutečnosti funguje. Zajišťuje v podstatě každému alespoň nějakou (vlastně slušnou) životní úroveň. Je to trochu korupce. I ten, kdo nemá žádné ambice a úplně nejraději si před panelákem otevře chateau Tetra Pack a opéká na rozštípané lavičce buřty bez masa za osmdesát korun kilo, dostává tolik, aby přežil. Minimální mzda je úplně původně od toho, aby rozdíl mezi příjmem „dávkového požitkáře“ a skutečně pracujícího stál za to. Aby se vyplatilo pracovat. Jinak řečeno: Mít úroveň lehce dosažitelné dávky třeba (namátkou) 11 tisíc korun a úroveň minimální mzdy 12 tisíc korun je blbost. Pracovat se nevyplatí.

Můžete snížit onu dosažitelnou dávku. Tím ale riskujete ztrátu efektu udržení sociální rovnováhy. Korupce přestane fungovat. Nebo můžete zvýšit minimální mzdu. Ale když je necháte takto u sebe, je to nejhorší z možných řešení.

Já vím, že diskutéři na facebooku jsou nejchytřejší na světě a všemu rozumí. Beru to jako fakt asi tak stejně, jako že každá hospoda v této zemi je plná daleko lepších fotbalových trenérů, než je aktuální kouč národního týmu. Ale nemohu si odpustit poznámku, že tito diskutéři vcelku málo vnímají detaily a souvislosti.

Takže znovu k meritu věci.

Smiřme se s tím, že máme a budeme mít minimální mzdu. Myšlenka, že by měla být odvozena od poslední dosažené mzdy průměrné, není absurdní. Ve skutečnosti má minimální mzdu drtivá většina vyspělých zemí a pozor! Sice bývá určena nějakou vyhláškou nebo nařízením vlády, ale obvykle se opravdu stanovuje na hladinu kolem poloviny průměru. Ona je to totiž matematická zákonitost daná decilovým rozložením mezd v ekonomice, gaussovskou křivkou a Paretovým principem. Ten vztah není výsledek sociálního inženýrství. Ono je to v podstatě akceptování kombinace faktů a potřeby nedopustit nekonečné rozevření příjmových nůžek.

Proč je špatné nedopustit nekonečné rozevření příjmových nůžek? Zeptejte se Ludvíka XVI. a Marie Antoinety. Mají s tím poměrně silnou osobní zkušenost.

Faktem je, že provázat minimální mzdu přímo v zákoně s předchozí mzdou průměrnou je možná až moc novátorské (už jen tím, že vznikne nový průměr, který „postrčí“ minimální mzdu, tím vznikne nový průměr... a tak dále). Ale v podstatě proč ne? Například deset států USA má minimální mzdu navázánu na inflaci nebo index životních nákladů. Tak proč ne průměrnou mzdu?

Odsuzovat plán ministryně Maláčové je jistě jednoduché. Zvláště, když se vytáhnou argumenty typu: „ČSSD volí lůza. Tak dělá zákony pro lůzu.“

Osobně mám nicméně s provázáním průměrné a minimální mzdy přímo v zákoně také problém. Například: Pokud se podíváme na průřez vyspělými státy, najdeme vztahy od toho, že minimální mzda je zhruba 40 procent průměru až po hodnoty nemálo nad padesát procent. Takže proč zrovna rovných padesát procent? Proč ne 45 nebo 53 procent?

Ale říci rovnou, že jde o socialistický nápad a nesmysl, na to máme trochu málo argumentů. Protože lepší je se zeptat, proč mají Kalifornie či Connecticut stanovenu minimální mzdu výše než je federálním zákonodárstvím dané minimum a proč je kalifornská i connecticutská minimální mzda skutečně asi 49 (51) procent regionální průměrné mzdy?

A jen na okraj. Kalifornie má s přehledem nejvyšší dolarový příjem na jednoho obyvatele z celých Spojených států, Connecticut zase jeden z nejvyšších HDP na obyvatele. Takže to tam možná nešéfují úplná nemehla.

Převzato z blogu Luboš Smrčka s autorovým souhlasem