Podle dopisu, který poslal na kongres ODS Václav Klaus, musí být prezident s podobou jejího vedení teď nanejvýš spokojen: lepší dárek k narozeninám od delegátů sjezdu strany, kterou kdysi založil a se kterou spojil, jak píše, značnou část svého života, asi dostat nemohl. V dopise totiž konstatoval, že ODS vždycky vedla souboj nejen s politickými konkurenty na levici, ale od počátku vedla i zápas o politický systém jako takový.

„Chtěli jsme,“ napsal prezident delegátům, „aby ho tvořily standardní politické strany, které spolu soutěží před očima veřejnosti. Odmítali jsme zákulisní hry různých, za elitní se považujících nátlakových a zájmových skupin, které o standardní politiku nemají zájem. Odmítali jsme přeměnu politických stran v nástroj lobbistických skupin.“ Konec citátu.

Nechme teď stranou úvahy o tom, nakolik byl právě otec zakladatel spjat se vznikem přesně takové atmosféry, proti které teď brojí. Věřme mu, že ji opravdu, ale opravdu nikdy nechtěl. Že vznikla jen jako nežádoucí „vedlejší produkt“ jeho pragmatické snahy o stabilitu a prosperitu, kvůli níž se uchýlil i k ojedinělému projektu „opoziční smlouvy“, který pak ovšem ve svém důsledku demokratický vývoj ohrožoval, protože opozici bránil ve výkonu její kontrolní funkce.

To všechno už patří do minulého století. Delegátům na mimořádném kongresu se o víkendu každopádně podařilo něco, s čím nepočítali ani největší optimisté mezi sympatizanty ODS. A s čím nepočítal zřejmě ani Petr Nečas: má za sebou v osobnostech místopředsedů přesně to nejužší vedení, které si přál. Zda opravdu není spjato s praktikami zákulisních dohovorů, lobbistických tlaků a pletich, to se ale teprve musí ukázat. Přinejmenším na Pavlu Drobilovi tento stín z minulosti ulpívá. Nezbývá než doufat, že je to ale proto, že se rekrutuje z podnikatelských kruhů, a ty mají v této zemi – a jistě nikoli právem - špatnou pověst jaksi generelně.

Horší to ovšem bude mít Petr Nečas s výkonnou radou ODS, statutárním orgánem své strany, který řídí činnost strany mezi kongresy. Delegáti na sjezdu sice nakonec prokázali, že dovedou, pokud jde o místopředsedy, hlasovat podle svého a ne podle regionálních dohod a diktátů. Do výkonné rady ale regiony nominovaly své zástupce ještě podle zajetého mustru, a tak tam dnes opět sedí za jižní Čechy například nejen Martin Kuba, neúspěšný kandidát na post místopředsedy, ale i Pavel Dlouhý, místostarosta na Hluboké s vlivem po celých jižních Čechách, přezdívaný „hlubocký kniže“. Koho měl přitom na mysli Petr Nečas, když na kongresu řekl, že ve výkonné radě jsou lidé, jejichž hlas nikdy neslyšel, protože si tam jezdí jen upevňovat postavení a známosti, ale v životě se tam nezapojili do diskuse? Doporučil jim, aby příště zůstali doma.

Zpacifikováni ovšem budou teprve, až je jejich základny přestanou do výkonné rady nominovat. A to bude na místní úrovni nepoměrně těžší než za plentou v kongresovém centru pražského hotelu. Ta pravá bitva o vliv a moc v ODS se tudíž svede v regionech a zatím ani nezačala.

Oněch 800 000 znechucených voličů ODS, kteří tentokrát v parlamentních volbách své straně už hlasy nedali, bude chtít vidět do komunálních voleb každopádně zřetelný posun i bezprostředně kolem sebe. Jeden napínavý televizní přenos s happyendem na renesanci voličské důvěry nestačí. Lidé na místní úrovni přece za ta léta už většinou vědí, kdo je kdo.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6