Kongres ODS nepřinesl spásný nápad jak přesvědčit klíčové, středové voliče a zajistit tak ODS nejen vítězství ve volbách, ale především dost hlasů na vytvoření většinové vlády s KDU. Přesně problém vzniku pravicové vlády po volbách nahlédl Bohumil Doležal v článku Proč nemůže ODS vyhrát volby (MfD 28.11. a NP 30.11. ).

Lze s ním souhlasit, že je vysoce pravděpodobné, že levicový tandem ČSSD-KSČM bude silnější než duo ODS a KDU. A to vůbec není jisté, že ODS porazí ČSSD. Její malátnost skrývaná za hrané sebevědomí a někteří antilídři -odpuzovači ji nepustí ke 40%.

Média mají rádi konflikt a to především polarizovaný na dvě "barvy". Výsledek voleb však často spolurozhodují i další, mnohdy o řád slabší aktéři. Podívejme se po našich sousedech.

Slovensko

Kdo umožnil vznik reformní vlády na Slovensku? Jedním ze zásadních faktorů byl nečekaný předvolební rozkol v Slovenské národní straně (SNS), který tuto populistickou stálici slovenské politiky se 7% vyblokoval mimo sněmovnu. Dnes už je konsolidovaná opět na 7% a volby ji vrátí do nejvyšší politiky. Propad "národních" hlasů a jejich přerozdělení mezi koalici a opozici byl klíčový pro vznik pravicové vládní většiny.

Německo, Polsko

V Německu kromě fenomenálního mediálního nasazení obhajujícího kancléře zabránila vzniku pravicové vlády především nově vytvořená strana postkomunistů - Levice s 8%. V Polsku předpokládaného vítěze Občanskou platformu úplně odstavili od moci 8-10% populisté podporující konzervativně-sociální stranu Právo a spravedlnost.

ODS II.

Podle B. Doležala v pravé části politického spektra zeje "díra" po ODA a její nástupkyni US-DEU. Předpokládá, že těchto 10% nesocialistických voličů zůstane doma, protože ODS ani KDU volit nechtějí. Doležal se dostává do schizofrénie, když vznik třetího subjektu vydává zároveň za jedinou šanci a zároveň ji považuje za nemožnou. Otázkou je, co je za jeho slepotou, přes kterou nevidí, že přípravy nabídnout ODS a KDU třetího do pravicového mariáše, byť klopýtavě, pokračují. Že by si komentátor Doležal nevšiml téměř dokončených integračních jednání Zielencových SNK a Kaslových ED se nechce věřit.

Možná, že jen nechce podpořit další pokus vybudovat lepší ODS II. Skepse tohoto druhu je jistě na místě. Neochota spojená s neznalostí a neschopností klíčových osob neodsácké a exodsácké pravice poučit se z chyb ODA, US, Čtyřkoalice, CZ a dalších je podstatným limitem úspěchu. Problémem nejsou do omrzení chybně omílané ambice přehršle vůdců, ale naopak absence jednoho lídra s plným respektem a schopností získat si aktivní podporu ostatních.

Josef Zieleniec se postavil do čela SNK ED. To je jen první krok. Času je kritický nedostatek. Bez získaní dalších personálních a finančních zdrojů především od US-DEU, SOS a LiRA, skončí jeho pokus nezdarem. Vůbec nebude snadné vybalancovat programové spory mezi širokorozchodnými exodsáky a profilovaně zaměřenými liberály. Pokud nepřijme pozici volebního lídra Pavel Telička, nezbude Zielencovy než aby sám kandidoval. A dalších problémů je něúrekom.

Dějiny mají smysl pro humor

Je žertem dějin, že Josef Zieleniec zároveň ve svých rukou drží osud liberální pravice, která mu nikdy názorově nebyla příliš blízká a jíž pro její slabost pohrdal i své mateřské konzervativní ODS, která nevděčně odmítla jeho spásnou myšlenkou na rozkročení ze zapouzdřené Klausostrany.

Pro nesocialistického voliče je dobrou zprávou, že socialisticko-komunistické či velké koalici lze ještě zabránit. Sněmovní volby rozhodne úspěch či neúspěch Zieleniece!

Autor je politolog, právník a předseda LiRA/LiberaloveCR

Vyšlo velmi zkrácené a hodně upravené v HN, MFD text odmítla.