Předseda poslanecké sněmovny Vlček oznámil, že odchází ze své pozice k 30. 4. 2010. Současně se vzdal poslaneckého mandátu a odstoupil z místa lídra kandidátky ČSSD v Olomouckém kraji. Důvody, které Vlčka vedly k odstoupení, nemá cenu podrobně rozebírat. Jediné, co stojí v této souvislosti za zmínku, je pokřik Paroubka, že Langer, Nečas, Kalousek či John by měli také odejít z kandidátek, protože se dopustili neskonale horších provinění než Vlček. Jak hluboko pod Paroubkem ČSSD klesla, je pozoruhodné.

V pořadu Události, komentáře na ČT24 potom pánové Mitrofanov a Korecký diskutovali, spíše si však notovali, o Vlčkovi jako o fenoménu volebního výsledku roku 2006. Zcela neznámý poslanec ČSSD Vlček byl vybrán jako „dočasný“ předseda poslanecké sněmovny. Připomeňme si, že Paroubek několik měsíců po volbách systematicky blokoval volbu předsedy PS, protože to prodlužovalo existenci jeho vlády. Teprve po volbě předsedy PS a ustavení celého vedení poslanecké sněmovny bylo možné podle jednacího řádu podat demisi vlády. Paroubek tak nové vládě ubral čtyři měsíce! Podle dohod pak měl být Vlček vystřídán Paroubkem, pokud nová vláda získá důvěru PS. Tak se nestalo a Vlčkova pozice se stávala stále méně dočasná, až se o jeho případném vystřídání Paroubkem přestalo mluvit téměř úplně.

Při hodnocení práce Vlčka na pozici předsedy PS bylo vzpomenuto jeho zajímavých hlášek, kterých se za dobu svého působení v úřadě dopustil. Na rozdíl od Topolánka, který byl v této souvislosti také zmiňován, se Vlček dopustil spíše řady formálních breptů a trapasů, které zachytily v nestřežené chvíli mikrofony například při volbě Klause na druhé funkční období. Na druhou stranu, Vlček byl vždy velmi loajální vůči ČSSD. Pouze v obdobích, kdy se jakoby znovu vytahovala možnost jeho odchodu z funkce (v čase demise druhé Topolánkovy vlády) dělal vždy poněkud nechápavého. Mitrofanov si v této souvislosti vůbec žádné servítky nebral a hovořil o Vlčkově hlouposti.

Při lustraci Vlčkova politického životopisu v ČT24 bylo připomenuto, že byl od roku 1983 až 1989 členem KSČ. Tím se ostatně ničím neliší od ostatních současných vůdců ČSSD. Prakticky každý z nich mající nad padesát let se nějak pošpinil kolaborací s komunistickým režimem. Paroubek jako vysoce postavený funkcionář Československé strany socialistické v národněfrontovním objetí s lidovci, zahrádkáři a spol. pod vedením KSČ. Většina současných vůdců ČSSD má však z oněch let zapsáno členství v KSČ.

Politický osud nabídl Vlčkovi třetí nejvyšší ústavní funkci v naší zemi. Zhostil se jí po soudružsku a zanechal i jasnou stopu. Mitrofanov sarkasticky označil působení Vlčka ve funkci předsedy PS jako velmi významné zejména proto, že za jeho éry bylo do PS instalováno „bezporuchové“ hlasovací zařízení. Vlček byl odstraněn. Nezapomínejme, že ČSSD má v zásobě lidi mnohem horších vlastností, než měl poněkud dobromyslný a přitroublý Vlček. Znovu jen připomenu Mitrofanova, který označil voliče ČSSD za poněkud „tupé“, neboť jim je osud Vlčka lhostejný a šance ČSSD na vítězství v Olomouckém kraji jeho odchodem nijak neutrpěly. Jak trefné a správné. Bohužel.