Neviditelný pes

POLITIKA: Odchod ministra Fuksy by byl velkým nesmyslem

diskuse (4)
Ivan Fuksa jako ministr zemědělství totiž jako jeden z mála ministrů současné vlády dokázal přesto, že nebyl na počátku vybaven znalostí tohoto resortu, dost docela zásadních věcí. A je v podstatě překvapením, že v olympiádách „viditelnosti“ okupuje spíše spodní příčky, což jej opticky sráží do vod nepříliš podstatných členů kabinetu. Osobně si ale myslím, že tato skutečnost je spíše výrazem nezájmu respondentů o zemědělství a s ním spojenou problematiku, než neoblíbenost či neviditelnost. A trochu se ptám, jaký ten výběr respondentů vlastně je, a zdali je v něm opravdu třetina lidí z venkova, kterého se Fuksův resort a jeho činnost týká, když jich tam také třetina žije. No, snad to není podstatné...
Ačkoli je personální složení vlády samozřejmě věcí premiéra a ve správné „chemii“ kabinetu jistě nehrají roli jen a pouze racionální úvahy, je přesto racionální konstatovat: Změna na postu ministra zemědělství požadovaná jako podmínka za odchod tří ministrů Věcí veřejných (VV) z vlády nemá logiku.

Ivan Fuksa jako ministr zemědělství totiž jako jeden z mála ministrů současné vlády dokázal přesto, že nebyl na počátku vybaven znalostí tohoto resortu, dost docela zásadních věcí. A je v podstatě překvapením, že v olympiádách „viditelnosti“ okupuje spíše spodní příčky, což jej opticky sráží do vod nepříliš podstatných členů kabinetu. Osobně si ale myslím, že tato skutečnost je spíše výrazem nezájmu respondentů o zemědělství a s ním spojenou problematiku, než neoblíbenost či neviditelnost. A trochu se ptám, jaký ten výběr respondentů vlastně je, a zdali je v něm opravdu třetina lidí z venkova, kterého se Fuksův resort a jeho činnost týká, když jich tam také třetina žije. No, snad to není podstatné...

Proč by tedy měl ministr zemědělství zůstat? Důvodů je celá řada. Zřejmě nejdůležitějším pak ale to, že se mu poprvé v polistopadové historii ČR (nedokázal to ani zemědělec a nejdéle sloužící exministr Josef Lux) podařilo minimálně ve vztahu k EU sjednotit tuzemskou zemědělskou veřejnost. A spokojeni, aspoň v mezích možností, jsou i samotní zemědělci, takže dálnice neblokují traktory a na budovu na Těšnově zatím nikdo nehází vajíčka ani před její vchod nesype brambory. Ono sjednocení (kéž by si z toho vzal kabinet příklad) je přitom klíčové zejména pro účelnou obhajobu zájmů ČR v reformě Společné zemědělské politiky EU po roce 2013. Nejde jen o teorii. Ačkoli to na počátku vůbec tak nevypadalo, ČR se zatím při diskusích o změnách evropského zemědělství daří získávat na svou stranu spojence a své zájmy tak opravdu obhajovat. Zatím se dokonce zdá, že v agrární diplomacii máme šanci obhájit vše podstatné, byť můžeme diskutovat o tom, zda jsou požadavky ČR opravdu ty správné. To je ale náš vnitřní problém a do budoucnosti je spíše důležité to, že nás v zemědělství Evropa „bere“. To tu ještě nebylo.

Fuksa se také jako první ze všech polistopadových ministrů zemědělství aktivně angažuje v prezentaci a propagaci tuzemských potravin ve všech rovinách, od farmářských tržišť po průmyslovou produkci. I to je jistý druh sjednocení, které navíc dává domácím zemědělcům a potravinářům pocit, že o ně někdo vůbec stojí, což léta téměř neměli.

Jsou tady ale i zcela konkrétní záslužné činy. Například novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která poprvé od roku 1992 zvyšuje poplatky za vyjímání pozemků z půdního fondu ke stavebním účelům a chrání tak půdu využitelnou zemědělsky před zbytečným zastavěním. Je tady rozšíření podmínek správné zemědělské a environmetální praxe (GAEC) na erozí středně ohrožené půdy, což je téměř polovina pozemků v ČR, jehož smyslem je zachování kvality půdy, ochrana před povodněmi a tedy ochrana majetku občanů i státu v hodnotě stovek miliard korun. Je tady aktivní antibyrokratická komise, která již „vygumovala“ pár nesmyslných byrokratických povinností, ke kterým zbytečně nutili zemědělce naši úředníci. Je tady projekt „Regionální potravina“ napomáhající ke zviditelnění lokálních výrobců speciálních potravin. A je tady také „Dřevěná kniha“, která je podle všeho záminkou k požadavku na odvolání ministra.

To je dost zajímavý fenomén. V prvé řadě je nutné konstatovat, že tendry státního podniku Lesy České republiky (LČR), kterých se Dřevěná kniha především týká, nemají žádné optimální řešení a současný stav je výsledkem polistopadového vývoje, který současný ministr zdědil. V druhé řadě je nutné konstatovat, že ačkoli více viditelní a více slyšitelní jsou odpůrci Dřevěné knihy, reálně podporuje zvolené řešení (prodej dřeva z LČR prostřednictvím firem, ne samotných LČR) zhruba 90 procent podnikatelské veřejnosti, většina skutečných odborníků a nejnověji také Transparency International. Jinými slovy, i tento oříšek rozlouskl ministr přijatelně a navíc tak, aby ze státních lesů měl skutečně co nejvyšší profit stát, což dokázaly mnohé, byť ne všechny, analýzy.

Je tedy otázka, co vlastně VV na Fuksovi vadí, a zdá se, že je to právě způsob prodeje dřeva. V opačném případě, totiž kdyby si LČR prodávaly vytěžené dřevo samy (což VV prosazovaly), musely by k tomu použít stejně jako v minulosti Hradeckou lesnickou a dřevařskou společnost (HLDS), polosoukromý subjekt, který i právě kvůli takovému statutu lze majetkově ovládnout. Pokud by platila teorie, podle níž jsou VV fakticky podnikatelský, ne politický projekt, mělo by pak například logiku ovládnout HLDS, a získat tak kontrolu nad dřevařským byznysem. To ovšem v řešení prosazeném Fuksou nejde, což může někomu vadit.

VV mají ostaně ve vztahu k zemědělství a potravinářství podivné nápady, zejména, když se deklarují jako strana přímé demokracie. Právě ministři VV připravili návrh na vyvlastňování pozemků zásadně omezující práva vlastníků ještě před soudním rozhodnutím, a stejně tak to byly VV, které prosazovaly návrh na rozdílné zdanění potravin, což by připravilo značné ekonomické problémy zejména zemědělcům a potravinářům v oblasti živočišné výroby. Řekl bych, že vyvlastňování ani zvýhodňování jedněch před druhými do demokracie nepatří...

Samozřejmě je v resortu zemědělství množství dalších, zatím neřešených problémů a také rizik a mnohá rozhodnutí se nemusí povést a také se asi některá nepovedou. To je ale normální. Zásadní chybu ale ministr Fuksa ještě neudělal, a to i přesto, že něco dělal. To by se mělo spíše ocenit.

Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora.

Autor je agrární analytik

zpět na článek