Občanská demokratická strana v jihomoravském kraji náleží mezi ty regionální odnože, které nadobyčejně napomohly hubenému zisku celé partajní struktury ve víkendových volbách. V kraji zaostala za vítězem bezmála o pět procent a dnes může maximálně vztekle vyhrožovat opuštěním krajské koalice s ČSSD, jestli si spoustou preferenčních hlasů ověnčený hejtman Hašek střelhbitě nevybere mezi funkcemi. Na něj kostlivci ze stranické skříně nevypadli. Zatímco přímo v Brně započal soud s Alešem Kvapilem, dříve starostou Žabovřesk a sněmovním kandidátem ODS.

Potíže se táhnou napříč občanskou demokracií, jež stojí na nezáviděníhodné křižovatce. Ve volebním klání sice obdržela druhé největší množství přízně občanů, jenže v podstatě propadla. Odliv hlasů je patrný, mnohaprocentní a těžko ho vysvětlovat pomocí náhody, počasí, eventuelně zásahem zelených mužíčků.

Přesto má hegemon pravice štěstí v neštěstí. Existují dvě okolnosti podstatně tlumící jeho takřka blamáž. Prvně jde o příbuzný vývoj u největšího konkurenta, sociální demokracie. Partaje, co pro škálu příčin (včetně nadbytečné sebejistoty vedoucí k závěrečné demobilizaci příznivců) špatně vyhrála. Za další běží o nečekaně silný profit subjektů, v jejichž spřátelené „konjunkci“ chce poloprovizorní nečasovské vedení stvořit vládní koalici.

To však z jiného úhlu vzato neskýtá sdostatek prostoru pro vnitřní systematickou reformu, jevící se nezbytnou; odchod severočeského Gandaloviče a pražského Béma z funkcí či vykroužkování bezpáteřního jestřába Langera ji suplovat nemůže. Toť jenom ukázka míry nespokojenosti občanstva. S krajně podezřelými finančními počiny radnice v metropoli, kde dříve vyhrávala i pověstná tenisová raketa nynějšího pána Hradu, nebo rozladění z machinací „Íčka“, vedoucího předvolební kampaně.

Před Jánským vrškem vyvstaly ideové i personální problémy, kterých se například okamžitě chytla Miroslava Němcová, onen „Klaus v sukních“, neboť zavětřila příležitost vrátit se do nejužšího vedení. Nicméně ODS asi ve Strakovce stane. Vysoká pravděpodobnost zrození nelevicové trojkoalice přemáhá dokonce obvyklou logiku prvního pokusu o sestavení kabinetu vítězem, ČSSD. Toho času čtenou jako Česká strana Sobotkových dědictví.

Oba sloupy našeho stranického systému dostaly na pamětnou, to je jasné. Méně transparentně vyznívá, zvládnou-li reálně pozměnit svůj obraz do podzimního měření sil o místní správy. Stav věcí se však nezbytně promítne do koncepce nadcházejícího vládního týmu. TOP 09 a Věci veřejné obsadí pozice vyklizené oslabeným partnerem. Kalouskova, nikoliv Schwarzenbergova formace stojí od počátku coby záchrana nespokojenců s prostořekým Topolánkem, pročež úmluva mezi politickými stálicemi v tragikomických maskách „alternativy“ vznikne snadno.

O poznání těžší poměry nastanou asi pro populistické, programově rozostřené angažmá takzvaných véčkařů. Tvořených sponzoringem jedničky mezi bezpečnostními agenturami a výstupy dobře laděné mediální ikony, co napodobuje vlastního šéfa z epochy „kožené a železné“. – Úhrnem nikterak jen ODS, patrně široké vrstvy poznají obsah spojení zlomové volby.

Článek je rozšířením textu, jenž vyšel v brněnském deníku Rovnost