Válka mezi vládou a opozicí a napětí uvnitř koaličních stran se neblaze podepisují na fungování Poslanecké sněmovny. Místo legislativního soukolí se stále častěji stává babylonskou věží zmatených jazyků. Naposledy včera.

Špičky zelených, které si - údajně pro zvýšení prestiže (šestičlenného) klubu - minulý týden řekly o post místopředsedy Sněmovny, zařadily po nesouhlasu poslankyň Zubové a Jakubkové zpátečku. Před časem přitom zelení opustili místa předsedy evropského výboru a místopředsedy zemědělského výboru. O ta nyní kupodivu zájem nemají. Že by na rozdíl od postu místopředsedy Sněmovny příliš mnoho námahy?

O tvrdou práci v některém z významných výborů by naopak stál Vlastimil Tlustý. Jeho rodná ODS jej coby vzbouřence ale prý nikam nominovat nehodlá. Jako by měla čiperných a inteligentních poslanců na rozdávání.

A aby nebylo absurdit dost, rozhodla se koalice Sněmovnou proválcovat změnu počtu členů ve výborech, s cílem získat převahu nad opozicí a zbavit ji klíčových předsednických funkcí. Zkrátka přepisování pravidel během zápasu jako vyšité. Diví se pak někdo, že ČSSD vypovídá gentlemanskou dohodu o tzv. párování nemocných či ze služebních důvodů nepřítomných poslanců koalice? Nebo že spolu s komunisty přistupuje k parlamentním obstrukcím? Kdo s čím zachází, s tím také schází. Dnešní arogance se může koalici v příštích měsících a hlavně u voleb krutě vymstít.

Nemylme se však, nejde jen o nějaké dětinské kočkování. Proslýchá se, že například za koaliční touhou po upevnění většiny a po čerstvých lukrativních postech se skrývá snaha uplatit stávající nebo budoucí rebely (modré, zelené i černé) lesklými cetkami sněmovních prebend. To pak opozice jenom zaclání.

Není ničím novým pod politickým sluncem, že v okamžiku programového vyprázdnění přichází tendence aspoň trhnout funkce, peníze, vliv. Zvlášť když se zdá, že blížící se volby obrátí poměry naruby. Máme poločas volebního období a Topolánkův kabinet, který uvařil programové prohlášení po vzoru Pejska a Kočičky, naráží na ideovou neoblomnost Vlastimila Tlustého, Jana Schwippela, Juraje Ranince, Olgy Zubové, Věry Jakubkové, Ludvíka Hovorky a Michaely Šojdrové. Přibudou možná i další, potvrdí-li si, že nespokojená členská základna jejich stran s nimi táhne za jeden provaz.

Vratké vlády v České republice byly i v letech 1996-97 a 2002-2006. Přesto je držel pohromadě nalezený kompromis v podobě srozumitelného programového průniku. Teď nám vládne tým značně nesourodý, opírající se prakticky pouze o přátelství Mirka Topolánka s Martinem Bursíkem a o mlsného Jiřího Čunka. Jeho tmelem je navíc vypečená dvojice Melčák-Pohanka příležitostně alternovaná záhadným Klausovým fanouškem Evženem Snítilým. Zbývá už jen tipovat, kdy po křesle místopředsedy Sněmovny zabaží někdo z nich.

Právo 12.6.2008