Přestože se pozornost politiků a médií v poslední době soustředí zejména na světovou ekonomickou krizi a tuzemské senátní a krajské volby, vstupuje v současné době do legislativního procesu u nás zákon značného strategického významu – vláda se totiž má, již na druhý pokus, zabývat v pondělí 20. října novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Znění uvedené novely přitom může mít (a mělo by mít) zásadní význam pro regulaci počtu a výměry lokalit pro výstavbu stále četnějších logistických a skladovacích center, ale i pro výstavbu satelitních městeček či supermarketů. Nejde v ní totiž o nic méně, než o možnost razantně zvýšit poplatky (odvody) za takzvané vyjmutí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Tyto poplatky jsou v současné době doslova směšné v porovnáním s tím, jak se pozemek „ukradený ze zemědělství“ nebo z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) komerčně při jiném než přírodním využití zhodnotí. Odvody za vyjmutí se totiž pohybují mezi 40 000 až 70 000 korunami za hektar, čili čtyřmi až sedmi korunami za metr.

V novele se jednak navrhuje oproti současnému stavu zhruba dvojnásobná valorizace, kromě toho ale také novela stanovuje koeficienty, kterými se cena vyjímaných pozemků násobí podle toho, jak jsou pozemky cenné. Tak se může cena za hektar vyšplhat až zhruba na 1,5 milionu korun za hektar. Což na první pohled vypadá, že ochrana půdního fondu se tak dostatečně zvýší.

Jenže nezvýší. Zmiňovaných 1,5 milionu korun za hektar se totiž týká jen v návrhu definovaných nejcennějších pozemků, což by měly být pozemky v chráněných územích. V praxi jde o cenu 150 korun za metr, což je sice pro ochranu lepší než stávající nic, ale pro “vyjímatele“ pozemků je to pořád ještě doslova pár korun. U cenných a strategických pozemků by proto měly být odvody ještě daleko razantnější, v řádu mnoha milionů korun za hektar. Je totiž zcela zřejmé, že po vyjmutí půdního fondu se již na zemědělské nebo krajinotvorné účely nikdy takové pozemky nepoužijí.

Druhou věcí je, že by bylo vhodné překvalifikovat navrhovanou cennost pozemků. Například zemědělské pozemky, i když jde o kvalitní půdu, nedosahují zdaleka výše koeficientů znásobující poplatky za vyjmutí půdy v chráněných lokalitách. Jenže jsou to právě zemědělské pozemky v blízkosti měst, o které je největší tržní zájem a jejichž odplynutí k nezemědělským účelům reálně snižuje podnikatelský prostor pro zemědělskou produkci. Developerské firmy budou těžko stavět satelitní města či budovat velkosklady v CHKO, jejich cílem je maximálně možně přiblížit takové objekty k hranicím velkoměst a obecně tam, kde je nějaký průmyslový rozvoj. Je ilustrativní, že například v oblasti středních Čech jde v mnoha případech o zemědělskou půdu vysoké produkční hodnoty. To v praxi znamená, že výrazný nárůst odvodů za vyjímání pozemků z půdního fondu by se měl týkat primárně i zemědělské půdy.

Pokud se tak nestane, můžeme se v budoucnosti „těšit“ na krajinu zastavěnou všude, kde to jen bude možné, více či méně nevzhlednými mnohasetmetrovými krabicemi na uskladnění čehokoli. Zemědělci pak mohou dělat v příslušných objektech například vrátné.

Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora.