POLITIKA: Obvinění velvyslanci...
... a zbabělý ministr zahraničích věcí
Scénář byl pokaždé stejný. Vysocí úředníci ministerstva zahraničních věcí – včetně velvyslanců – byli obvinění z hospodářských deliktů, řadu měsíců, respektive spíše let vláčeni po soudech, což samozřejmě znamenalo profesní likvidaci a velké životní martyrium, aby na samém konci byli osvobozeni, protože se vůbec ničeho nedopustili. Jejich domovské ministerstvo se jich nejenom nezastalo, ale spíše si ještě přisadilo.
V případě bývalého velvyslance v Austrálii Juraje Chmiela se již jedná o pravomocný osvobozující rozsudek, v případě bývalého velvyslance v Thajsku Milana Sedláčka a jeho spolupracovníků jde zatím stále ještě o rozsudek nepravomocný.
Až se zase někdo bude dotazovat, jak je to možné, že někteří trochu více zasvěcení pravicoví voliči nevolili v prezidentské volbě Karla Schwarzenberga, i toto může být jedna z odpovědí: Protože je to alibistický zbabělec, který se neumí (a možná ani nechce) postavit za své lidi. Juraj Chmiel žádal svého resortního ministra o schůzku několikrát. Nikdy mu nebylo vyhověno. Sedláčkův případ je obdobný. Po Chmielovi se v inkriminované době ještě povozil tehdejší předseda vlády Petr Nečas. Nikoli proto, že by o onom konkrétním případu cokoli věděl, ale Chmiel nepatřil uvnitř ODS mezi jeho uctívače.
Takhle se ve svém tiskovém prohlášení k věci vyjádřil sám Juraj Chmiel:
Případ dalšího stíhaného vysoce postaveného státního úředníka, exvelvyslance a bývalého generálního sekretáře MZV pana Milana Sedláčka a dalších dvou obžalovaných, jen potvrzuje moje slova o tom, jak jednoduché je člověka v současném Česku kriminalizovat.
I v tomto případě stačilo zatahat za ty správné páky, i v tomto případě se ministerstvo zahraničí v době, kdy ho vedl pan Schwarzenberg, ke stíhání připojilo, i když bylo od začátku zřejmé, že nic z toho, z čeho jsou pan Sedláček a další dva obviněni, se nestalo. Ani v tomto případě Schwarzenbergovo ministerstvo, na rozdíl od toho, jak to dělá řada jiných zaměstnavatelů, nevystoupilo na obranu či podporu svých zaměstnanců. Dnes, stejně jako letos září v mém případě, vynesl soud zprošťující rozsudek, byť v případě Milana Sedláčka a spol. je zatím nepravomocný.
Nevím, zda vůbec, případně jak, zareaguje v případě Milan Sedláčka pan Schwarzenberg. Jeho vyjádření k mému případu bylo, i když se dovolával podpory jiných ministrů zahraničí, v příkrém rozporu se stanoviskem současného ministra a navíc hodně nepřesné ohledně role MZV a okolností kolem trestního oznámení.
Postoj pana Schwarzenberga, kdy bral rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení v mém případě za něco jako "svatý grál" (přestože MZV mělo archivované jasné písemné důkazy o mé nevině), je i v rozporu s jeho vyjádřením pro Českou pozici z 6. 11. 2013. Tehdy v souvislosti s případem pražského primátora Hudečka mluvil o "vykonstruovaném případu", domluveném procesu na objednávku s tím, že se to "bohužel u nás stává". Z těchto jeho slov nejen mrazí, ale naskýtá se logická otázka: Jak to ví? Má nějaké zkušenosti z jedné či druhé strany barikády? Pokud ne, tak by měl měřit stejným metrem, a ne jak se mu to právě hodí. Proč stejně razantně nevystoupil na obranu svých zaměstnanců?
Bylo by na místě, ve světle posledních událostí, aby pan Schwarzenberg vyvodil alespoň morální odpovědnost z toho, jak se ministerstvo zahraničních věcí, když bylo pod jeho vedením, chovalo ke svým stíhaným zaměstnancům. Přinejmenším by se měl veřejně omluvit. Například za to, že se MZV nepostavilo na jejich stranu, ač mělo k dispozici dostatek důkazů, že vše proběhlo úplně jinak, než byla konstrukce policie a státního zastupitelství. Nešlo by navíc o zasahování do vyšetřování, ale o morální podporu ze strany zaměstnavatele. Přístup, který Schwarzenbergovo ministerstvo zvolilo, totiž hození přes palubu, jen veřejně posilovalo dohady, že jeho zaměstnanci se provinili a jsou trestně stíhaní po právu. Omluva ze strany pana Schwarzenberga, byť opožděná, by byla slušným začátkem na cestě za nápravou. A to bez ohledu na to, že dnešní rozsudek v případě Milana Sedláčka je nepravomocný.
