Kouzelný výsledek pátraní v Pandora papers, který je jako na potvoru uveřejněn jen a jen proti Andreji Babišovi a jsou jím krmena zúčastněná média Spiegel, Washington Post či Guardian, což jsou vysoce provařené aktivistické noviny bez kouska slušnosti v těle, jen dokresluje koordinovanou aktivitu UPAB (United Powers Against Babiš).
Kouzelná byla poznámka redaktora ČRo Plus po rozhovoru s jurodivým údem Investigace.cz, jistou paní Čápovou, který konstatoval, že podle oněch investigativců je zjištěno zapojení asi 360 českých občanů, mezi nimi politiků, starostů, byznysmenů či zločinců, avšak jen o Andreji Babišovi byly údaje zveřejněny. Málem jsem smíchy boural v autě. Šanují kriminálníky nebo starosty, ale vůči Andreji Babišovi si všech 600 investigativců z celého světa prostě nemohlo pomoci a ten přetlak byl tak veký, že museli s tou pitomostí ven.
Nebude z toho nic, ale jak už to tak bývá: pravda to nakonec nebude, ale to podezření, to tady zůstane. Teď jen nevíme, na jakých dalších jménech se těch 600 apoštolů světové čistoty zase někdy shodne. Jen si tak říkám, jak se musí smát šéfánci obřích firem, které mohutně optimalizují přímé daně v globálních strukturách, když vidí tohle journalistické blbnutí. No nic, nechme tuto věc být. Ale pro toho, kdo si chce vychutnat dotyk s realitou optimalizace, ať se podívá na obaly zboží v řetězci LIDL a uvidí tam roztomilý nápis LIDL Stiftung (Nadace LIDL) a pak už může zapojit fištron a trochu se poučit o tom, jak to velcí kluci a holky dělají ve velkém.
Ale protože není ohně bez kouře, bude možná muset České centrum pro investigativní žurnalistiku, pod jehož křídla patří stateční Investigativci.cz, vysvětlovat poněkud obskurní angažmá předsedkyně jejich dozorčí rady Marie Němcové, která sama funguje v off shore struktuře kupující v roce 2019 podíly v několika polských rádiích, přičemž je také předsedkyní správní rady Nadace Open Society Fund Praha. No a máme tady spojení na George Sorose a na jeho do každé podobné špinavosti zasunuté peníze, které slouží k destrukci normálních společenských hodnot, k nátlaku na státní struktury, k naředění evropské populace migrací, s čímž se ten holomek ani netají, k šíření genderových a LGBTQ+ a dalších zhovadilostí. Tak aspoň už víme, co jsme tušili, a sice odkud fičí teplý vítr změn.
Dobré je všimnout si slov, která v této souvislosti létají z úst našich dřevních demokratů anebo těch, kteří o demokracii sice moc neví, ale chtějí ji získat do rukou jako hračku. Jeho Jasnost kníže Karel Schwarzenberg zjevně v horečkách označuje současnou vládu jako hrůzovládu (abych se bál vyjít na ulici, Jeho Jasnost tam zjevně už nechodí), přičemž by bohatě stačilo, kdyby spal dál. Ivan Bartoš vystartoval na první našlápnutí a promluvil hřímavě o tom, že premiér káže vodu a pije víno, takže už víme, že nakoukl do evangelií a potřebuje si nutkavě kopnout. Markéta Pekarová zase volá po očištění úřadů od chapadel chobotnice ANO a jako šéfová pidistrany, jejíž členstvo se vejde do autobusu, je pořád v ČT, odkud poštěkává na jedno jediné téma: Andrej Babiš. Nebo Petr Gazdík ze STAN, který až do doby, než zjistil že u Bečvy je také DEZA ze skupiny Agrofert , ani nejspíš nevěděl, co ta Bečva vlastně je. Ovšem dnes hřímá o zametání stop ministrem Brabcem ve prospěch Andreje Babiše. A mohl bych o těch ptákovinách psát dál a dál.
Z té vší kanonády se zoologickými prvky, která je vedena koncentrovanou zlobou, si můžeme odnést docela pěkný obrázek o duševním stavu Opobloku a jeho představitelů. Ale také nás může vést k úvaze, jestli si náš premiér dobře rozmyslel svůj vstup do minového pole politiky, kde takzvanými pravými politiky z vůle Boží jsou bohatí nenáviděni až za hrob. Každopádně náš jurodivý Opoblok je ukázkovým stádem lidí s křehkým duševním stavem spíše za hranou hysterie. Dělat se s tím nedá nic, je to prostě neuvěřitelná podívaná. Proti jejich počínání byl článek v Rudém právu „Samozvanci a zaprodanci“ úplná dětská školní slohová práce.
A v tomto otravném ovzduší udávání a štvanic tak trochu uniká pozornosti médií trapná aktivita šéfa Senátu Miloše Vystrčila. Člověka, který dosáhl dílem smutné náhody na funkci, které ani náhodou nestačil osobnostně dorůst. Nastrčili ho tam, protože je bez chuti a bez zápachu. Ale trochu se vymkl a nyní se rozhodl hlasitě mudrovat o zdraví prezidenta republiky - jistě ne proto, že by měl takovou péči o něj, ale protože má choutky si jako člověk na postu č. 2 v hierarchii střihnout prezidentské pravomoci při povolebním vyjednávání. Vystrčil se už projevil jako politický nedouk typu Tchajwanec a vepsal se tím do historie jako sám sebou okouzlený srandista. Ale je to hlavně člověk, který má víc ambic, než pro jaké Bůh vůbec dopustil jeho existenci. Je živoucím důkazem, že učitelé ve vysoké politice jsou holé neštěstí. A nic na tom závěru nemění skutečnost, že by se opravdu slušelo, kdyby KPR podala stručnou zprávu o stavu zdraví hlavy státu.
A takhle my tady žijeme. Už aby ty volby byly za námi. A pak bude zase veselo. Ale jestli nesledujeme (i v evropském kontextu) soumrak demokracie, tak ať nežeru. A kupodivu to není nenáviděný Andrej Babiš, kdo na tom pilně pracuje.