Jsem přesvědčen, že prezident nemá být nucen jmenovat do libovolné funkce člověka, který pro ni podle jeho názoru není vhodný.
Nebudu se detailně rozepisovat o tom, že i Havel a Klaus postupovali podobně. Nebudu komentovat pokrytectví novinářů, kteří dnes bombardují Zemana výčitkami za to, co u Havla přešli s pokrčením ramen. Proč by zrovna novináři měli být konzistentní, že?
Nicméně argument požadující jistou míru konzistence od prezidenta určitou váhu má. Pokud prezident nechce profesora estébáka, ani ministr estébák by u něj neměl projít. To si ale měli pořádně rozmyslet ti, kdo prezidentem zvolili zrovna Zemana, a také ti, kdo u nás zavedli hloupé a nákladné divadlo přímé volby prezidenta, aby odvedli pozornost občanů od důležitějších věcí.
Jako vždy je ale pro mě rozhodujícím argumentem klasické „podle sebe soudím tebe“.
Představil jsem si sám sebe na Zemanově místě a srdečně to samé doporučuji všem jeho kritikům. Jmenoval bych profesorem nebo ministrem bývalého estébáka? Ne. Stejně jako bych nejmenoval bývalého gestapáka, bývalého komunistu nebo bývalého nacistu. Nejmenoval bych ani usvědčeného zloděje, ani známého rasistu nebo supremacistu, dokonce bych jim ani ruku nepodal; a styděl bych se nutit k tomu někoho jiného.
Zemana jsem nevolil a bez nejmenších pochyb je to nejhorší prezident, jakého tato země od Husákovy rezignace měla. Uměl bych najít tucty jeho špatných rozhodnutí, z nichž přinejmenším podpis ESM, deklarovaná snaha o zpolitizování Bankovní rady ČNB a pochlebování Putinovi jsou podle mě na hraně velezrady. Ale nutit prezidenta, aby jako nějaký notář jen povinně stvrzoval rozhodnutí jiných, aby svým jménem a jménem svého úřadu uděloval prestižní akademické tituly lidem, jichž by se měl každý rozumný člověk v této zemi štítit, je absurdní a nesprávné, i když to zákon zřejmě vyžaduje.
Pokud lid ústy svých novinářů soudí, že prezident, který někoho odmítl jmenovat do funkce, tím udělal chybu, nechť si příště zvolí prezidenta, který takovou chybu neudělá. Do té doby je třeba buď respektovat rozhodnutí prezidenta současného, nebo jeho pravomoc jmenovat profesory přenést – logicky – na jednotlivé vysoké školy.