Konečně se vysoké školy emancipovaly a postavily proti tomu, že ministr Dobeš by chtěl od 1. dubna 2011, když neuspěl s jmenováním Ladislava Bátory na místo náměstka, kam ho doporučil Václav Klaus, tohoto muže zaměstnat alespoň jako poradce pro ekonomiku.

A důvod je nabíledni, stačí, když si připomeneme, že pan Ladislav Bátora kandidoval v roce 2006 za Národní stranu, což je podle wikipedie česká extrémistická národně-konzervativní politická strana. Její předsedkyně Petra Edelmanová mimo jiné tvrdila, že Cikáni jsou tuláci a jiní asociálové. V programu měla Národní strana vystěhování Romů mimo Evropu a pan Bátora osobně představil projekt s názvem Konečné řešení otázky cikánské, nápadně připomínající nacistický program holocaustu vyhlášený na Wannsee v lednu roku 1942. Rovněž na sebe pan Bátora upozornil výroky jako: Kdybych byl Rakušan nebo Francouz volil bych Heidera nebo le Pena, jak napsala Mladá fronta Dnes, v níž jsme mohli číst i jeho věty o tom, že nikdo neprokázal škodlivost kouření a že teroristické útoky z 11. září 2001 mají možná na svědomí tajné služby USA. To byl taky zřejmě důvod, proč se proti jmenování pana Bátory za náměstka důrazně postavil i premiér Petr Nečas.

Překvapivé je na tomto protestu to, že je to poprvé po dvaceti letech, kdy se vysoké školy odvážily vstoupit do veřejné debaty, v níž z úst politika zaznívají nehoráznosti. A pan Bátora se celý život snažil o politickou kariéru, začínal v Československé straně socialistické, po roce 1989 byl nejprve v Občanské demokratické alianci, potom vstoupil do Národní strany (do NS nevstoupil, pouze za ni kandidoval - pozn.red.) a loni kandidoval do Senátu za euroskeptické strany Svobodní a Suverenita. Doposud skoro vždy vysoké školy mlčely.

Ve staré Evropě si právě díky mnohem větší angažovanosti vysokých škol, církví a občanských sdružení politici takové nehoráznosti, jako slyšíme u nás, nemohou dovolit veřejně vyslovovat, protože je zmíněné instituce znectí. Bylo by na čase, aby se vysoké školy začaly konečně vyjadřovat ke všem nehorázným výrokům politiků, tím by totiž pomohly k rychlejší kultivaci debat ve veřejném prostoru: Bláboly by vytěsnily do hostinců čtvrté cenové skupiny.

Proti jmenování pana Bátory se postavila pražská Filozofická fakulta Karlovy univerzity. Mluvčí rektora Jitka Vanýsková řekla: "Rektor Karel Rais se plně ztotožňuje s názory Vědecké rady Filozofické fakulty UK. Považuje za absurdní, že by (...) musel jednat na ministerstvu s pracovníky, kteří prezentují xenofobní názory." Podobně se vyjádřilo kolegium děkana Masarykovy univerzity v Brně. Později se k Bátorovi vyjádřila odmítavě i Studentská komora Rady vysokých škol.

Pana Bátory se v médiích zastal jen Michal Semín, ředitel Institutu svatého Josefa v článku Duch politických čistek, který byl otištěn v Lidových novinách. Tento autor se kdysi rozešel s profesorem Tomášem Halíkem a jeho řád představuje dnes ultrapravicový směr v katolické církvi, vykazuje známky xenofobie, antisemitismu a v liturgii jde i před Francouzskou revoluci. Proto jsou zřejmě názory pana Bátory tomuto autorovi blízké stejně jako jsou blízké jednomu z nejbližších spolupracovníků prezidenta Petru Hájkovi, který před nedávnem v Mladé frontě Dnes tvrdil, že nemáme brát svobodu slova neonacistům.

Oběma pánům ale nedošlo, že podpora a propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod Romů či antisemitismus je trestným činem. Těžko se sice prokazuje, ale rozhodně lidé už jen s takovýmito sklony by neměli pracovat na ministerstvu školství.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6

Autor je novinář a spisovatel