POLITIKA: O dinosaurech a těch druhých se svatozáří
V souvislosti s výsledkem kongresu ODS 2010, tedy přesněji s tím, kdo od 20. 6. 2010 tvoří jeho vedení, vyslechneme jistě nejednu jízlivou poznámku na téma Johnových (míněn šéf „véčkařů“) „politických dinosaurů“.
K nim bezpochyby patří jak předseda Nečas, tak místopředsedkyně Němcová. Služebně mladšími „dinosaury“ jsou Pospíšil a Vondra, novými tvářemi pak Blažek a Drobil.
Jenomže – je opravdu důležité, jestli někdo je či není „dinosaurus“? Má být hlavním kritériem délka jeho účinování na prknech divadla zvaného politika?
Anebo by nás mělo více zajímat, ne jak dlouho, ale jak kvalitně pracuje dotyčná osoba tam, kam byla občany v demokratickém výběru delegována?
Můj dojem je, že právě na tuto otázku dal kongres do velké míry čitelnou odpověď. Vzpomínám na prosinec 2008, kdy se prvním místopředsedou ODS stal David Vodrážka. Klasický příklad „nedinosaura“, tedy nové tváře. Po roce a půl se ukázalo, že sázka na něj, jakožto jednoho ze „spasitelů“ strany, nevyšla. Prohrál-li demokratické klání o post 1. místopředsedy s „dinosaurkou“ Němcovou, není to proto, že by delegáti kongresu ztratili schopnost sebereflexe, jež se dnes skloňuje ve všech pádech. Důvod je jiný: dinosauři nedinosauři, většina delegátů usoudila, podle mého názoru správně, že Němcová je kvalitnějším politikem (pro feministky: kvalitnější političkou) než Vodrážka.
Budeme-li parafrázovat jeden filmový titul, pak můžeme říci: Na délce nezáleží, na kvalitě ano.
Koneckonců, kdyby se měl Radek John, mediálně nejhlasitější propagátor „dinosauří teorie“ touto teorií důsledně řídit, nemohl by jednat o koalici s takovými „praještěry“ na politickém kolbišti, jakými jsou Nečas, Kalousek, kníže Schwanzerberg a další. Bere-li je „na milost“, pak proto, že je přesvědčen o tom, že navzdory jejich „dinosauřímu“ politickému věku se jedná o politiky kvalitní, hodné spolupráce se stranou VV, která se ráda staví do pozice samozvaného etalonu nové politické morálky a kultury.
Jak dlouho jim to ale vydrží? Neviděli jsme podobnou svatozář nad hlavami šesti poslanců Strany zelených po jejich vstupu do sněmovny v roce 2006? A co z toho všeho zbylo? Navlhlá křídla zelených andělů, která je nasměrovala z politického Olympu do politické bezvýznamnosti. Tu lépe než co jiného vyjadřuje volební výsledek. Zapamatujme si to číslo: 2,44%.
Protože nevěřím řečem bývalého exponenta televize, která ráda dává nepokrytě najevo své přesvědčení, že než diváci usednou před obrazovku, odloží vlastní mozek do mrazáku, o dinosaurech převtělených do soudobých tuzemských politiků, nahlížím na nové vedení ODS s nadějí. Dvě nové tváře neznám (Blažek, Drobil), ostatní čtyři (Nečas, Vondra, Němcová, Pospíšil) mají moji důvěru, a to navzdory jejich dinosauřímu cejchu. Nebo možná – právě proto.
