V souvislosti se spory o regulaci hazardu se ukázalo, jak málo stačí k paralýze Sněmovny malou skupinou poslanců.
Situace se stala záminkou pro předsedu poslaneckého klubu TOP 09 a STAN Miroslava Kalouska, aby projednání novely navržené poslancem ANO vázal na podmínku, že Sněmovna nejprve projedná asi třicet poslaneckých návrhů opozice.
Je to samozřejmě demagogie; žádná pravidla, podle nichž by měly být poslanecké návrhy zákonů řazeny na program schůze, neexistují. Kalousek sám dobře ví, byl v té době významným členem vlád, jak k návrhům zákonů z opozičních řad přistupovaly vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase.
Na začátku volebního období 2006-2010 za Topolánkovy vlády jsem jménem poslanců ČSSD předložil návrh ústavního zákona o přímé volbě prezidenta. Návrh se dostal na pořad Sněmovny až koncem volebního období a byl v prvním čtení zamítnut. Návrhy ČSSD na projednání otázky radarové základny v Brdech vládní koalice k projednání ve Sněmovně nikdy nepřipustila.
Je vhodné připomenout tu některé základní demokratické a ústavní principy a skutečnosti, jež se při jednání o programu schůzí uplatňují. Nová vláda, jež vznikne po volbách a získá důvěru Sněmovny, může v ní prostřednictvím vládních návrhů zákonů prosazovat svou politiku. Bez jejich přijetí by cíle vládní politiky nemohly být naplněny a trpěl by tím chod státu.
Návrhy zákonů, které předkládají opoziční poslanci, slouží k propagaci těchto stran a k připomenutí jejich voličům, že trvají na svých programových požadavcích a pokoušejí se je realizovat, byť si jsou vědomi, že šance na přijetí je minimální. Z obsahového hlediska bývají v rozporu s návrhy vládními. Jejich projednání ve Sněmovně vyžaduje čas a parlamentní čas je drahý. Proto se vládní strany snaží jej využít především k schválení návrhů vlastních.
Opozice, pokud respektuje tyto základní demokratické a ústavní zásady, může vládní návrhy odmítat, kritizovat je, dávat k nim návrhy pozměňovací, ale nemá se snažit jejich přijetí zablokovat. Pokud tak činí, popírá základní demokratický princip, který je ve Sněmovně většinové rozhodování. A to má menšina respektovat.
Pokud tak nečiní, přestává být demokratickou opozicí a stává se destrukční silou, která paralyzuje chod Sněmovny jako základní demokratické instituce v zemi.
Je vhodné to připomenout, aby bylo možno správně posuzovat dlouhodobou destrukční činnost obou pravicových stran, které postupují v duchu hesla „účel světí prostředky“, v politice je vše dovoleno.
Již před řadou měsíců jsem kriticky poukazoval na zneužívání přestávek na schůze klubů, jež se stalo zcela běžnou praxí obou stran. Bylo by dobře, kdyby někdo z aparátu Sněmovny spočítal, kolik hodin a dnů parlamentního jednání si tyto přestávky vyžádaly a jaká byla celková časová ztráta pro parlamentní činnost. Občané by to měli vědět.
Tuto destrukční praxi dlouhodobě provozují strany, které ve Sněmovně nemají ani čtvrtinu hlasů. Kalouskův klub TOP 09 a STAN pak představuje asi osminu členů komory. Takováto malá menšina si osobuje právo znemožňovat normální chod Sněmovny. Je mi osobně líto, že i předseda TOP 09 Schwarzenberg, který je pro řadu lidí představitelem politické kultury, se podílí na této činnosti, jež paralyzuje práci Sněmovny a diskredituje ji v očích veřejnosti.
Koaliční strany a jejich poslanecké kluby na začátku svého parlamentního působení toto nebezpečí podcenily a měly by postupovat rozhodněji. Neměly by se bát změnit pravidla parlamentního jednání, tj. jednací řád i různá usnesení tak, aby Sněmovna mohla normálně pracovat a malá menšina v ní nemohla paralyzovat její chod.
Autor byl poslanec ČSSD
Právo, 13.10.2015