Okolní svět je v kontrastu s poklidností na víkendovém kongresu ODS
Známá poučka praví, že stranický lídr se nevolí, buď je a sjezd či kongres ho potvrdí v podstatě sto procenty hlasů, nebo není a vítěz stranického hlasování se zhruba polovinou delegátů v zádech pak zároveň svědčí o nějakém problému či rovnou krizi. Pro ODS samozřejmě platí první varianta a její víkendové zasedání by se vzhledem k původu Petra Fialy dalo glosovat i jako „brněnská nuda v Praze“.
Potrhlo to i složení místopředsedů, kde se objevila pouze jedna nová tvář, pražského zastupitele a viceprezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka. Ovšem vlastně jen díky tomu, že předseda Senátu Miloš Vystrčil post ve stranickém vedení neobhajoval. Ale čemu se divit.
Těsně pod vrcholem
Petr Fiala přivedl svou stranu po dlouhých letech v opozičním půstu do Strakovy akademie. Vyšla mu sázka na spolupráci středopravicových stran, koalice Spolu se ve finále volební kampaně stala vlajkovou lodí protibabišovské opozice, a tudíž i hlavní součástí nové vládní sestavy.
A velmi aktivní snaha vlády o pomoc Ukrajině stižené ruskou agresí, včetně premiérovy odvážné cesty do Kyjeva ještě v čase, kdy ukrajinské metropoli bezprostředně hrozil ruský útok, činí z Petra Fialy respektovaného politického lídra, navíc nikoliv pouze na stranické úrovni. I jeho případní straničtí oponenti museli uznat, že nyní je doba nikoliv na zteč, ale na potlesk.
Nicméně poklidnost jednomyslnosti byla jen zdánlivá, poněvadž okolní svět s ní kontrastuje přímo drasticky. „Stojíme těsně pod vrcholem, na vysokém útesu. Krajina je nepřehledná a rozeklaná. A všude kolem nás jsou strmé srázy a hluboké rokle. Až když tuto situaci se ctí zvládneme, pak si budeme moci říci, že jsme stanuli na vrcholu,“ popsal parametry domácí i zahraniční politické reality velmi přesně Petr Fiala.
Již před válkou na Ukrajině musela jeho vláda čelit dopadům energetické krize, které se nyní pochopitelně pouze prohloubily. Ceny nejen pohonných hmot vylétly nahoru přímo raketově. Ruská agrese k nám vyslala stovky tisíc ukrajinských uprchlíků, především žen a dětí, jimž Česká republika musí zajistit stravu, přístřeší, lékařskou péči, vyučování pro děti i pracovní uplatnění.
Zatím převažuje solidarita nad brbláním, ovšem v delším časovém horizontu může podíl těch, kterým se ukrajinští uprchlíci stanou trnem v oku, narůstat. A k vedlejším důsledkům války již nyní všude patří tlak na zbrojení, a tedy další nápor na státní rozpočty, jež dva roky krvácely kvůli covidové pandemii.
Spousta problémů a výzev
Asi žádná vláda v polistopadové historii nečelila takové kupě problémů a tak náročným výzvám jako Fialova. Dějinný pohyb navíc působí protikladně vůči jejím dlouhodobým záměrům i ideovým východiskům především právě ODS, ale rovněž TOP 09. Předsevzetí omezit státní zadlužení je naprosto logické, ale doba si žádá nové a nové výdaje, byť trochu jiného druhu než za covidové pandemie.
A ODS je přímo postavena na ideji omezených státních zásahů do chodu společnosti, a především ekonomiky, na podpoře volného trhu pokud možno bez přívlastků – tyto geny zdědila po otci zakladateli, jakkoliv se s ním po lidské stránce, ale v mnohém i názorově, dávno rozešla.
Avšak zvládnutí uprchlické vlny, hledání alternativních zdrojů k ruskému plynu i ropě, potřeba vyzbrojování bojující Ukrajiny i poměrně radikálního dozbrojení a modernizace české armády, to vše vyžaduje aktivní a docela obsáhlé zapojení státu. A stále není jisté, zda se v dalších vlnách opět neozvou nějaké nové mutace covidu.
Pokud chce ODS zachovat současné voličské preference, ba je navýšit, čeká ji proto jisté přehodnocení některých ideových principů, poněvadž, s nadsázkou řečeno, volný trh a válečná ekonomika si opravdu moc nerozumí. Samozřejmě, ke skutečně válečné ekonomice máme naštěstí pořád daleko, ale kombinace uvedených nepříznivých faktorů nejspíše vyžaduje, aby byl stát přece jen trochu více řízen jako firma, nikoliv aby ve firmě jenom dělal ochranku.
„Musíme si přiznat, že mnozí nás volili proto, že jsme jim přišli v tu chvíli jako nejmenší zlo,“ konstatoval Petr Fiala v pátek při zahájení stranického kongresu. Respektive řada voličů vnímala koalici Spolu a jejího lídra jako momentálně nejlepší „kladivo na Babiše“. Proto jí dali hlas, nikoliv z lásky ke konzervativně-liberálním principům. Vládu ocení především podle stavu svých peněženek, dle její schopnosti provést tuto zemi těžkým obdobím s co nejméně šrámy.
A na obzoru se již rýsuje další velká a bytostně politická výzva v podobě senátních, a zejména komunálních voleb. Pro všechny strany, leč pro ODS ještě o něco naléhavěji. Právě ze silné pozice v komunální politice totiž občanští demokraté vždy čerpali, právě ta jim pomohla přežít i kritickou fázi postnečasovské plískanice. Zejména podzim, nikoliv aktuální průzkumy veřejného mínění, tudíž reálně prověří šance ODS nadále surfovat na vítězné vlně.
Autor je politolog
LN, 11.4.2022