Motto: Socialismus je společenský řád, který se rázně a nekompromisně vypořádává s problémy, které si sám nastolil a které by v jiném řádu ani nenastaly.

Úřadující šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka se vrátil z dovolené, přečetl si noviny za poslední týden, sezval přátele z vedení strany na kobereček do Prahy a hned se duha souznění a dělné spolupráce rozklenula nad údolím Lidového domu. Michal Hašek plácal krakena po ramenou, ač před ním pár dnů zpět důrazně varoval, nejen Zdeněk Škromach, ale i všichni ostatní se usmívali (alespoň před novináři) a Bohuslav Sobotka vyzval v usnesení grémia ostatní spolustraníky, aby se nyní věnovali volbám a vzájemné napadání a osočování, pardon, „předsjezdovou diskusi“ ponechali až na okresní a krajské konference strany.

Na následné tiskové konferenci Jihomoravský hejtman Michal Hašek prohlásil, že místo vnitrostranické řežby teď půjdou po krku vládě Petra Nečase.

Správně měl říci: „Půjdeme vládě po krku, aby už konečně někdo začal řešit naše průšvihy!“

V roce 2000 český Ústavní soud zrušil vyhlášku Ministerstva financí o regulaci nájemného a vyzval politiky, aby přijali zákon o nájemném, jenž by nájmy přizpůsobil tržním cenám. „Protiústavní je dlouhodobá nečinnost zákonodárce, jež má za následek ústavně neakceptovatelnou nerovnost a v konečném důsledku porušení ústavních principů,“ stálo tehdy v usnesení Ústavního soudu.

V únoru 2005 konstatoval Evropský soud pro lidská práva, že v případě polské občanky Hutten-Czapské je místní vládou porušováno její právo užívat majetek (nájemní dům) a přisoudil jí tehdy náhradu ve výši 13 tisíc eur. Dále rozhodl, že původ porušování práva se nachází v systému a v domácí legislativě, která musí být změněna a porušování práva ukončeno. Rozsudek byl tehdy samozřejmě závazný i pro Českou republiku.

Bezprostředně poté požádal české majitele bytových domů s nájemným bydlením tehdejší ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek o shovívavost, protože prý připravuje zákon, který by s nálezem Evropského soudu pro lidská práva nebyl v rozporu.

V březnu 2006 náš Ústavní soud deregulaci nájemného, tak, jak ji připravili vlády pod vedením sociálních demokratů, znovu označil za protiprávní a diskriminační.

Známý bojovník proti deregulaci nájemného Stanislav Křeček, sám obývající (podobně jako šéf Sazky Hušák) byt s regulovaným nájemným, je hlavní tváří boje s majiteli nájemních domů. Za uplynulých 20 let to byl právě on a jeho strana, ČSSD, kdo společně s komunisty blokoval přijetí normálního stavu. Například v roce 2004 navrhoval Stanislav Křeček, aby se nájem platil v rozdílné výšce, podle příjmu nájemce.

Hrozící finanční sankce ze strany štrasburského soudu pro lidská práva, který právě v těchto dnech začal projednávat stížnost českých majitelů domů a současně i počítat vzniklé škody, se staly záminkou pro stínového ministra pro místní rozvoj za ČSSD a hejtmana Jihočeského kraje Jiří Zimolu. Na obstrukce své vlastní strany (paradoxně jak je u socialistů velmi časté i hájení zájmů těch nejbohatších) a udržování perverzního stavu mávnutím kouzelného proutku rychle zapomněl a s drzostí dosahující nových netušených rozměrů „...upozorňuje, že pokud současná vláda nezačne situaci okolo nájemného řešit, hrozí, že soud žalobcům kvůli nevyjasněné situaci přizná kompenzaci.

´Vyzývám proto ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského, aby tuto situaci bezodkladně řešil,´ uvedl ve své páteční výzvě Zimola..."

Michal Hašek před několika málo týdny označil hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimolu za mladou a nadějnou tvář nové sociální demokracie. Přemýšlel jsem tehdy, v čem ta nová sociální demokracie Haška, Sobotky, Škromacha, Ratha, Zaorálka a Zimoly bude jiná, než ta stará Haška, Sobotky, Škromacha, Ratha, Zaorálka a Paroubka. Po zcela neuvěřitelném Zimolově pátečním prohlášení si můžeme odpovědět.

ČSSD a její lidé se (bohužel) nemění. Lež a spoléhání se na krátkou paměť jejich voličů zůstávají i nadále základními prostředky jejich politické práce.

Právě tato strana a její čelní představitelé se totiž hlavní měrou zasloužili o to, že se celá věc dostala až do Štrasburku a že České republice zcela reálně hrozí vysoké finanční sankce. Podobně jako s účtem za průšvih jménem fotovoltaika bych i účet ze Štrasburku poslal do Lidového domu. A myslím, že na rozdíl od účtu za Tvrdíkovu velkorysou předvolební kampaň by tentokrát nestačil ani prodej sídla strany. Jediné, co by snad mohlo zafungovat, by asi byla rada geniálního finančního investora Stanislava Grosse.

www.angle.cz