Česká energetická koncepce v podání nového ministra průmyslu a obchodu

Na seznamu vyšel poměrně rozsáhlý rozhovor s budoucím ministrem průmyslu a obchodu Věslavem Michalíkem. V něm se plně potvrzuje, že budoucí koalice nemá energetiku a energetickou koncepci připravenou a prodiskutovanou. Teprve nyní si ji začne ujasňovat. Znamená to tedy další dramatické zdržení v řešení energetické problematiky. Ve svých dřívějších vystoupeních budoucí ministr vyjadřoval jasně názor, že nové velké jaderné bloky nepotřebujeme, a tento svůj názor změnil až pod dojmem letošního podzimu. I když toto poučení zatím asi nebylo dost razantní.

I nyní totiž vůbec neuvažuje o náhradě uhlí jádrem, ale čistě o výstavbě paroplynových bloků k tomuto účelu. Ve svém rozhovoru říká, že přehodnotí současnou cestu k tendru pro první blok v Dukovanech. Uvažuje o úplné změně finančního modelu a případnou výstavbu bez účasti firmy ČEZ. Je třeba připomenout, že zrušení přípravy tendru, ke kterému už tři oslovené firmy vypracovaly první podklady, by měl pravděpodobně hodně dramatické dopady. Zrušením už druhého tendru se Česká republika stane opravdu velmi nespolehlivým partnerem. Zároveň lze velmi těžko předpokládat, že vypracování úplně nového finančního modelu a změna realizátora výstavby by proběhly dostatečně rychle, aby se jakékoliv konečné rozhodnutí uskutečnilo v tomto volebním období. Dá se spíše čekat posunutí delší, než je pět let.

Že si to Věslav Michalík plně uvědomuje, vyplývá i z toho, že zdůrazňuje využití nového bloku v Dukovanech čistě jako náhrady starých dukovanských bloků. Říká tak, že je spousta času a není potřeba spěchat, protože staré Dukovany poběží do roku 2045 a odložení i o řadu let tak nevadí. Ovšem zatajuje několik klíčových faktů. Je otázka, zda nám Rakousko a Německo dovolí provozovat tuto elektrárnu tak dlouho. Zároveň jeho tvrzení, že nový blok v Dukovanech nám nemůže pomoct s náhradou uhelných bloků, není pravdivé. Pokud by se nový blok postavil podle současných předpokladů, tak může běžet souběžně se starými a nahrazovat uhelné bloky. Pokud by se po zahájení pracovalo na výstavbě dalších jaderných bloků v Temelíně, tak by se mohlo uhlí nahradit jádrem. V každém případě by nám s náhradou uhelných bloků alespoň na jistou dobu pomohl.

Jako hlavní zdůvodnění Věslava Michalíka pro to, že by nový blok neměl stavět ČEZ, je představa, že by prodával vyrobenou elektřinu z nového bloku na evropské burze, a nový blok tak nepřispěje ke snížení ceny u nás. Pokud se však nemýlím, tak současný finanční model předpokládá, že elektřinu z nového bloku bude za pevnou cenu vykupovat stát prostřednictvím speciálně zřízené firmy. Současné rozehrání tématu se zrušením současného tendru tak spíše považuji za pokračování hrátek, které vedou k neustálému odkládání výstavby, aby ji v daném volebním období nemuseli politici řešit a dosáhli toho, že se nakonec žádné jádro stavět nebude. Připomeňme, že nový ministr vždy prosazoval, aby se nové velké bloky nestavěly. Tomu odpovídá i to, že toto téma rozehrává bez stanovení cílů v koalici, i když ví, že pouhé úvahy o zrušení cesty k tendru nám mohou u případných dodavatelů velice uškodit.

Náhradu uhelných bloků si tak představuje pomocí velkých paroplynových bloků a intenzivní výstavbou fotovoltaických a větrných zdrojů s využitím evropských dotací. To je ovšem kopírování německé cesty, které vede k několika dramatickým problémům. Počasí v Německu je většinou stejné jako u nás. Takže ve větrné a sluneční době zde budou obrovské přebytky elektřiny. Němci si dohodou s Ruskem a výstavbou Nord Stream II zajistili dodávky plynu za nižší cenu, než je to u nás. Zároveň lze těžko předpokládat, že v situaci, kdy všichni budou přecházet na plyn a jeho spotřeba v Evropě dramaticky poroste, budou jeho ceny nízké. Jak zajistit dostatek plynu za rozumné ceny, už budoucí ministr neřeší.

Připomeňme, že v reálu se započtením emisí metanu při těžbě a dopravě zemního plynu není produkce elektřiny pomocí plynových elektráren z hlediska emisí skleníkových plynů lepší, než je tomu u těch uhelných. Nový pan ministr předpokládá, že od uhlí odejdeme dříve z ekonomických důvodů. Podle něj budou uhelné elektrárny kvůli ceně emisních povolenek vytlačeny plynovými. K tomu však nemusí dojít. Při současné ceně plynu by musela být cena emisních povolenek násobně větší, než je současná, aby plynové bloky vytlačily naše domácí uhlí. A osobně si myslím, že cena plynu při předpokládaném růstu spotřeby zase tak dramaticky dolů nepůjde i v příštích letech.

Je také velkou otázkou, jak to dopadne s chutí mladých lidí jít do jaderných oborů a s českými firmami v jaderném průmyslu, jestliže nový pán ministr zruší jakoukoliv výstavbu nových jaderných bloků u nás. Stačí, když je odloží o řadu let či desetiletí. Pan Věslav Michalík byl vždy proti výstavbě velkých jaderných bloků a naznačoval, že by byl pro využití malých modulárních reaktorů. Připomeňme však, že komerční malé modulární reaktory těžko budou dříve než ve třicátých letech. Teprve poté bude možné nějaký vybrat a zahájit jeho licencování pro výstavbu u nás. Takže na začátek přípravy jejich budování u nás je třeba čekat nejméně deset let, spíše však více. Kdy přesně a za jakých podmínek to bude, je otázka opravdu otevřená.

Nevím, jestli jsou představy v rozhovoru nového pana ministra energetickou koncepcí nové koaliční vlády. Mám pochybnosti, spíše si myslím, že nová koalice zatím žádnou představu o české energetické koncepci nemá. Výjimkou je čerpání dotací na OZE z Evropské unie. Pokud ovšem je představa pana ministra přechodu k paroplynu a OZE bez využití jádra prezentovaná panem ministrem opravdu energetickou koncepcí nové vlády, tak to bude ve světle současného energetického vývoje kolem cen plynu a energií docela průšvih. Vypadá to tak, že destrukci naší jaderné energetiky a energetiky vůbec v podání našich politiků završí absolvent Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské.

Možná se mýlím, ale podle mě prostě přechod k nízkoemisní energetice není bez jádra možný. Jestli mám pravdu, se uvidí na srovnání Německa, které se rozhodlo k cestě k mixu paroplynu a OZE, a Francie, která realizuje cestu ke kombinaci jádra a OZE. A také na srovnání Česka, které nový pan ministr plánuje vést cestou Německa k výstavbě paroplynových bloků, a Maďarska, Slovenska a Finska, které se rozhodly budovat nové velké jaderné bloky.