POLITIKA: Nové ´staré struktury´ a co s tím
Zda napomohlo i očistě, jak mnozí doufali a jak bychom rádi na vlastní oči viděli, to není jisté.
Očistou rozumíme skoncování se symbiózou politiky a byznysu, přesněji s uplácením politické elity podnikatelskými skupinami, což je u nás tou nejvýznamnější podobou korupce. A to je věc velmi nesnadná. Jde totiž o osvědčený, tedy i zavedený způsob nejen podnikatelské iniciativy, ale i samotné existence politické reprezentace od parlamentu až po radnice. K jeho objasnění nám stranicko-politický klíč nepomůže, protože mu časem přišly na chuť všechny zavedené parlamentní strany.
Pravda, až na dvě výjimky. Jednou je KSČM. Kdovíjak je to s jejím živobytím, je to uzavřený svět sám pro sebe a netěší se ani investigativnímu zájmu médií, ale zatím má imidž strany bez korupčních skandálů. Tou druhou jsou, anebo spíš byli zelení. Těm pověst čistých rukou voličskou přízeň nezajistila. Poučení pro druhé, hlavně pro „topku“ a ještě více pro Věci veřejné: má-li strana obstát před veřejností, musí vykazovat jakousi elementární srozumitelnost. Mimo jiné, samozřejmě.
Zajímavá je v tomto ohledu ODS. Její propojení s byznysem se jeví jako nejpropracovanější. Však na to měla nejvíce času, zejména v Praze. I ona přichází o svou elementární srozumitelnost. Není jasné, koho volí její voliči, zda ODS Nečasovu, anebo ODS statutárních měst. Nabízí se otázka:
Generuje tato strana korupční vztahy svou povahou, anebo to byli korupčníci, kdo si ji našli a proměnili k svému obrazu? Myslím, že je nezodpověditelná, stejně jako otázka, co bylo dřív, zda slepice nebo vejce.
Lze pochopit (pochopit neznamená schvalovat), když se strana nechce vzdát příjemného finančního toku, který jí umožňuje její vlastní nákladné podnikání, ale i zavazuje vůči štědrému dárci. Minimálně by se měla rázně distancovat od lidí, na jejichž adresu se kupí závažná podezření, což se občas nápadně neděje. Zejména když si takový „dobrodinec“ podplatí své městečko nebo i svůj region a tím si zjedná neotřesitelnou pozici „tam u sebe doma“. I představitele opoziční strany lze pro tento způsob politiky získat výnosným postem ve správní radě. Ta zavedená symbióza politiky a byznysu má obrovskou setrvačnost. Asi jako drogová závislost, která způsobila změnu látkové výměny své oběti.
Zkrátka, uplácení politiků, ale i lidí ve státní správě má u nás skoro dvacetiletou tradici a zajišťuje jim nejen pohodlnou existenci, ale i hmotný vzestup. Nejeden z nich se domohl majetku, jehož pořízení nelze vysvětlit jeho legálními příjmy. Tyto a jiné praktiky nám vytvořily politickou elitu (odshora až dolů), jejíž většina se svých privilegií nechce vzdát. Jsou to vlastně staré struktury, tentokrát polistopadové generace. Ukazuje se, že jsou dosti silné na to, aby čelily novým politickým subjektům, které vynesly nedávné volby. Netouží po oné „očistě“, v niž doufá část veřejnosti. Také není jisto, jak velká je to část.
Korupce veřejné moci vyřazuje ze hry konkurenci. Zadávání zakázek stále stejným firmám vyřazuje ze soutěže ty, které by mohly přijít s méně nákladným řešením, a brání technologickému pokroku. Důsledkem je pak zaostávání země. Korupce veřejné moci ohrožuje i samu demokracii, neboť vyřazuje ze hry proces demokratického rozhodování. Vy si totiž můžete jeho výsledek předem koupit. Pokud na to máte. Pokud nemáte, máte smůlu.
Veřejnost má na vybranou. Stávající neotřesitelností starých struktur se může nechat znechutit. Anebo si to nenechat líbit. Ano, kroužkovat, křížkovat, ale nejenom. Také stávající praxi více rozumět a do politiky vstupovat. Zda do zavedených stran, anebo vytvářet nové iniciativy, to nedokáži posoudit, asi obojí. Byl by to běh na dlouhou trať. Pokud se tak nestane, zůstane vše při starém.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6