Vrahem je ten, koho soud odsoudí za vraždu. Zmíněné pravidlo uznávají všichni právníci a nutno přiznat, že ani nemohou dělat nic jiného. Musejí přece věřit, že soudy rozhodují spravedlivě a že právní systém odpovídá reálnému světu.

Potíž nastává, když se zmíněné pravidlo, které je účelovou zkratkou, začne cynicky zneužívat v praktickém životě. Třeba když se upraví a začne říkat, že zloděj či korupčník je pouze ten, koho soud odsoudí za krádeže případně za korupci. A potom se najdou právníci a politici, kteří začnou upravovat zákony, aby nešlo většinu krádeží nebo korupce jakkoli postihnout.

Právě to mají v úmyslu někteří úředníci ministerstva pro místní rozvoj a právníci sdružení v Asociaci pro veřejné zakázky. Na případ upozornil poslanec z klubu TOP 09 a Starostové Jan Farský. Úředníci a právníci chtějí uvolnit pravidla zákona o zadávání veřejných zakázek. Vícepráce při stavebních zakázkách mohou podle jejich plánů dosáhnout padesáti procent, podlimitní zakázky bez otevřené veřejné soutěže mohou být až do padesáti milionů. Zruší se pravidlo, podle kterého musí o veřejnou zakázku soutěžit vždy nejméně dvě firmy.

Fakticky to znamená, že napříště bude možné při velkých státních investicích rozdělovat bez soutěží stovky milionů, městští radní budou smět bez řečí oslovit své známé se zakázkami v řádu desítek milionů. Korupce tak bude nepochybně zcela zlikvidována, protože v takových případech se všechno, co se dnes korupcí nazývá, vejde do zákonných pravidel.

Je to jasné: předražovat zakázky a manipulovat s veřejnými soutěžemi bylo v poslední době velmi obtížné. Při soutěžích bylo nutné podplatit jejich organizátory a vytvořit kartelovou dohodu několika stavebních firem, které si pak navzájem dělaly křoví. Jedině tak se dalo zajistit, aby vyhrála firma, která do stavebních nákladů schovala pokud možno tučné provize pro státní či komunální úředníky. To napříště půjde mnohem snadněji, prostou dohodou mezi čtyřma očima.

Díky pravidlu o dvaceti procentech víceprací a také nutnosti každou vícepráci vysoutěžit, se navíc dalo zpětně zjistit, kdo porušoval relativně přísná pravidla. A ten kdo je porušoval, byl rázem podezřelý z korupce. Typickým příkladem jsou současné potíže Ředitelství silnic a dálnic.

V období po roce 2006 byly vypsány desítky zakázek na nové dálnice, přitom každá z nich měla vícepráce v hodnotě desítek procent původní ceny. Dnes je obtížné tyto vícepráce vyúčtovat a tím se nade vší pochybnost zjistilo, že se při investicích do silnic vytvořil promyšlený korupční systém, který vyváděl ze státního rozpočtu bez užitku miliardy, a to každým rokem.

Vlastně miliardy se ještě vyvádí, najednou je ale vidět, že se to děje. Nelze zapomenout, že vícepráce jsou ve většině zemí povoleny jen pro případ živelných katastrof a velkých havárií, v některých zemích jsou povoleny jen se souhlasem soudu. Ovšem v Česku se staly pravidlem, které se teď snaží lidé z ministerstva pro místní rozvoj spolu s právníky, kteří se točí kolem veřejných zakázek, legalizovat.

Zatočíme s korupcí, říkaly politické strany před volbami. Teď už víme, jak na to půjdou.