aneb Všichni proti všem

Volební boj v České republice probíhá za situace, která nutí jeho hlavní aktéry zaměřovat strategii volebního boje na několik protivníků. Zatímco největší strany se ještě loni připravovaly na střety mezi obhajobou pravicových vládních reforem a jejich kritikou ze strany levicové opozice, Nečasova aféra zamíchala nejen tématy voleb, ale i počtem relevantních aktérů. Vedle tradičních soků se objevili noví či staronoví hráči a etablované strany si s jejich nástupem zatím nejsou schopny poradit, což ukazují především rostoucí preference Ano 2011 a relativně silná pozice SPOZ a KDU-CSL. Ve hře je ale stále i Úsvit a možná i Zelení.

Předchozí sněmovní volby v roce 2010 přinesly překvapení v podobě vítězství pravice a silného zisku TOP 09 a VV. Před vládní krizí se jevili jako důležitý staronový protihráč a potenciální partner lidovci, ale jejich pozice aktuálně není tak silná, jak očekávali oni i další politické strany. Do voleb se ale může ještě změnit, protože současné přesuny voličských preferencí svědčí o značné nestabilitě vazeb na konkrétní stranu u mnoha voličů. A se vším může pořádně zamíchat i volební účast.

Tyto volby umožňují doposud zřejmě nejméně jasnou predikci toho, jak dopadnou. Liší se průzkumy jednotlivých agentur mezi sebou, dochází i k prudkým výkyvům preferencí v čase. A nervozita přináší i ostré útoky na strany, se kterými se možná po volbách bude muset vyjednávat. Na levici není tento boj mezi relevantními stranami navenek natolik ostrý, jako na pravici, projevuje se však pnutím a medializovanými střety uvnitř ČSSD. A nervozitou z toho, zda bude levicová většina natolik silná, jako se jevilo ještě v létě. Pokud by Rusnokova vláda nedokázala zajistit dostatek hlasů pro SPOZ, mohla by být oslabena i pozice Miloše Zemana, resp. jeho odhodlání razantně vstupovat do povolebního vývoje.

Na pravici jsou TOP 09 a ODS paralyzovány nástupem Babišova hnutí, vůči kterému doposud nebyly schopny spustit efektivní antikampaň. Psychickou náhražkou je pro některé konspirační teorie, šířená v některých kruzích blízkých etablované pravici, že za rozpoutáním Nečasovy aféry prý ve skutečnosti nebyli "socani a Zeman s Ištvánem a Šlachtou", ale právě Babiš. Tento specifický výklad nejnovějšího vývoje ovšem voliče zpátky nepřitáhne a odvádí od snahy o nápravu vlastních chyb. A TOP 09 a ODS se možná unáhlily s povolebním odmítnutím spolupráce s Ano 2011, protože není vůbec jasné, komu všemu se nakonec podaří sestavovat vládu.

Zatím budou pokračovat boje stran na mnoha frontách, které se budou vést hlavně o otázku věrohodnosti budoucí politické reprezentace, a to na úkor diskusí o programových otázkách a střetech. Strany jsou nuceny profilovat se vůči několika soupeřům ve vlastním a blízkém ideovém sektoru politického spektra a přitom se vymezovat i vůči protivníkům zcela odlišné politické orientace (což je nutné zvláště v boji o nerozhodnuté voliče). Kampaní může zamíchat nějaká nová aféra či odhalení, které ovládne mediální prostor, ale ani ta by zřejmě současný charakter kampaně "všichni proti všem" výrazněji neovlivnila.