Před druhým kolem prezidentské volby je jasné jen jedno - nic není rozhodnuto. Vyhrát může jen jeden a tentokrát se musí Miloš Zeman o výsledek obávat.

První kolo prezidentských voleb dopadlo podle předvolebních průzkumů. S poměrně velkým náskokem zvítězil Miloš Zeman a na druhém postupovém místě skončil Jiří Drahoš. Z dalších výsledků pak plyne, že kandidáti na dalších místech - Pavel Fischer, Michal Horáček a Marek Hilšer - získali dohromady téměř 30 % hlasů. Pokud by tedy jejich voliči vyslechli doporučení svých kandidátů a podpořili ve druhém kolem Jiřího Drahoše, ten by mohl volby vyhrát možná až s 56 % hlasů.

Velmi zajímavý je i postoj Mirka Topolánka, který nastoupil do volebního klání nejpozději ze všech kandidátů a získal necelých 5 % hlasů. Topolánek doporučil svým voličům, aby ve druhém kole hlasovali pro Jiřího Drahoše. Pokud by i voliči Topolánka vyslyšeli hlas svého kandidáta, počet hlasů pro Drahoše by mohl dosáhnout až 60 %.

Rozhodovat tak bude „negativní volba“, tedy něco, co se naplno projevilo při prezidentských volbách ve Francii. Média vytvořila takovou atmosféru, že volba Marine Le Penové „není možná“, a Francouzi zvolili více než 60 % hlasů novým francouzským prezidentem Emmanuela Macrona. A právě v tomto směru se musí Miloš Zeman pokusit téměř o zázrak. V duelech s Jiřím Drahošem musí „vypadat“. Myslím to tak, že nejde jen o to, co bude říkat, ale jak obecně bude reagovat. Jiří Drahoš je sice jen o pět let mladší, netrpí však jako Zeman neuropatií dolních končetin a působí mladistvě. Zemanův výraz je horší a i když politikou žije, věk se na něm podepsal.

Z hlediska výsledků prvního kola je jistě nepřekvapivé, že hodně k 50 % nebo i víc získal Zeman v pohraničních okresech (Most, Děčín), ale i na jižní Moravě. Drahoš pak vyhrál výrazně v Praze a okolí. Z hlediska postoje politických stran může Miloš Zeman spoléhat na voliče komunistů, SPD a i většinu voličů ANO. Ostatní strany jako ODS, TOP 09 či lidovci vyjádřily podporu Drahošovi a ČSSD ústy svého současného předsedy Milana Chovance nedala svým voličům žádné doporučení, Chovanec sám podpořil Miloše Zemana a jinak se vyjadřoval po oznámení výsledků prvního kola spíše vyhýbavě.

Druhé kolo bezesporu ovlivní další průběh jednání o důvěře vládě. Domnívám se, že právě to bude stěžejní otázka, na které se bude lámat voličská přízeň. Prvním signálem bude jednání mandátového a imunitního výboru a jeho doporučení sněmovně, zda vydat či nevydat Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Jsem mimořádně zvědav na vystoupení Jiřího Komárka a na komentáře k tomuto vystoupení. Ještě s větším zájmem pak sleduji, zda bude Komárek zbaven mlčenlivosti. Právě v této kauze může Drahoš velmi ztratit. Může zaujmout „tvrdý postoj“ a tím vynulovat přízeň voličů ANO, SPD a KSČM, nebo naopak lavírovat a přijít o podporu voličů pravicové opozice. To je bezesporu téma, které budou spolupracovníci Drahoše muset velmi dobře komunikovat. Právě v této otázce má Zeman největší šance získat chybějících 12 % hlasů.

Pokud Zeman vyhraje, bude to tentokrát velmi těsné. Navíc i během pouhých čtrnácti dnů může dojít k naprosto nečekaným událostem, které vychýlí současné misky vah na tu či onu stranu. Je i velkou otázkou do diskuze, jestli avizovaná „slušnost“ a „důstojnost“ jsou ty vlastnosti, které by prezident měl mít. Zachovat dekorum, to jistě. Ale být slušným a důstojným bez vlivu a politického rozhledu? To zřejmě také není „pravé ořechové“.