Než budu pokračovat, rád bych zdůraznil, že nejsem misogyn. Mám ženy rád, což nijak nekoliduje s tím, že už jsem skoro 60 let ženatý. Znám plno úžasných ženských, ale také plno pitomých. Nejstrašnější ženské jsou ty, co na ně v určitých situacích muži řvou: „Nenaznačuj, nevysílej signály, netvař se, ale konečně řekni, co chceš!!!! Nebo tě zabiju!!!“

Otázka utlačované ženské menšiny, kterých je na světě víc než mužských a které jsou tak utlačované, že například u nás v České republice byl v letech 2015–2016 věk dožití cca 76 let u mužů a 82 let u žen, dnes cloumá celým euroamerickým světem. Kdo nemá za ministra války ženskou, je necivilizovaný!

Došlo to tak daleko, že jistý pokrokový týdeník se pravidelně ptá svých pokrokových čtenářů, zda si myslí, že stát je muž nebo žena. Otázka je děsivě pitomá možná proto, že ji tento pokrokový týdeník převzal od svého německého pokrokového vzoru.
Dlouhou dobu jsem četl odpovědi od různých uvědomělých osobností. Většina odpovědí byla stejně hloupá jako ta otázka. Ovšem, možná na ní něco bylo. Napadlo mne to, když si i státotvorní čeští novináři kladli otázku, co to má znamenat, když Petr Fiala a jeho vláda neustále „upozorňují“, „naznačují“, „signalizují“. Až jsem si vzpomněl na svá studia pedagogiky na jedné vysoké škole, a studia obchodní taktiky a logiky na jiné vysoké škole. Na obou nás tehdy v dávných 60. a 70. letech profesoři učili, že ženy reagují jinak než muži.

A obzvláště adolescenti, tedy ti, které jsme učili my, jsou duševně rozdílní jako nebe a peklo. Přičemž jak bude které pohlaví, v tom kterém okamžiku v kontaktu s okolím (a také pedagogem), reagovat, lze celkem běžně odhadnout. Jsou to tři-čtyři vzorce chování v různé kombinaci. U mužů převažuje agresivní chování, u žen manipulativní. Že to neplatí jen na teenagery, ale obecně na muže a ženy jako takové, mne naučil život. Jako příkladnou literaturu pro neodborníky je možno uvést třeba knihu „Proč muži lžou a ženy pláčou“ od Allana a Barbary Pease a jejich další práci: „Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách“. Mimochodem myslím si, že by tyto práce dnes na Západě vůbec nemohly vyjít, protože by autory „wokeři“ a feministky roztrhali na kusy.

Já bych dnes nemusel dlouho dumat. Stačilo by představit si náš současný stát, a hlavně jeho vládu, jako jednu personifikovanou osobu. A hned vás to napadne. Je to ukňučená, nerozhodná baba, jak ji kdysi krásně ztvárnila Jiřina Bohdalová ve scénce: „Kadle, mám to uhlí koupit anebo nemám?!?“ Je to jasné. Novinářka Lenka Brožová nedávno v článku „Já o voze, ty o koze“ to prostě zdůvodňuje tím, že muži hledají odpovědi, a to hned a nejlogičtější cestou, případně přistoupí okamžitě k činům. Někdy jsou ty činy chytré, jindy hloupé, ale jsou to nějaké činy.
Muži jsou popravdě řečeno takoví poněkud jednokolejní a většině z nich celý život lezou na nervy emoční výlevy žen, které rády o problémech mluví, rozebírají je, aniž by ve skutečnosti hledali nějaká řešení. Jako naše vláda. Plno keců a skutek utek. Protože pro ně, tedy určité dámy a naši vládu, je základem všeho nejasná, ba tajuplná komunikace, projevy citů a empatie. Autorka sice tvrdí že není pravdivá teorie o tom, že průměrná žena použije za den šest až 8000 slov, 2000 dalších zvuků a osm až 10 000 gest, tedy dohromady na 20 000 komunikačních prostředků. Zatímco muž použije prý jen dva až 4000 slov a daleko méně dalších zvuků a gest. Ale já, který jsem vyrostl se čtyřmi sestřenicemi a celý život pracoval mezi ženami, ba dokonce jsem v jedné fabrice šéfoval kolektivu, kde bylo dvacet žen a dva muži, vím, že ta údajně překonaná teorie má pravdu. A nejstrašnější je, že se z těch dlouhých monologů většinou nic konkrétního nedozvíte.

Naše vláda se chová k národu jako ukňouraná a užvaněná ženská, která něco neustále naznačuje, slibuje, neurčitě oznamuje, vyhlašuje to či ono, aby to vzápětí změnila nebo odvolala. Takže občas zoufalé blouznění Babišovy vlády a jeho ministrů zdravotnictví v době kovidu, vypadá zpětně jako pevné a zásadové jednání.
To neznamená, že by Petr Fiala nedokázal být statečný, ostatně jako mnoho žen, takže se nebál, když proti ministerskému předsedovi Slovenska vyrazit do Kyjeva. Ale kdeže „jarní Kyjevy“ jsou?!

Dnes naprosto není schopen on, ani jeho ministři, jak se dnes říká, „komunikovat“. Prostě občanům státu říci, co by jako vláda chtěli nebo nechtěli a jak si představují další vývoj a soužití vlády s občany. Blouznění, že jednou dá všem dětem 5000 Kč, podruhé opraví, že možná ne, ale jen vybraným. Ministr a předseda vlády evidentně netuší, jaký je rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou. Při jejich příjmech je to asi jedno, nebo, jak se jeden z ekonomických dovedů, co určuje příjmy obyvatel, prořekl, že u nich doma o penězích rozhoduje manželka. Což už namíchne i ty, kteří na celých 5000 Kč od vlády kašlou.

Od nástupu současné vlády slyšíme, že se přidá na platu jednou těm a jindy oněm, možná brzo, pak množná v lednu. Od jara slyšíme, že vláda zajistí, aby nikdo nepadl. Pak vyjdou s úžasnou myšlenkou, jak lidem přidají na energie, akorát je tajné kdy, komu a co. Navíc ministr – bankéř, asi v životě neplatil složenky, protože (spolu s novináři v ČT) neustále mele o započtení slevy do faktury a netuší, že se u nás platí energie i voda zálohově. Tak kdy, co komu odečtou? Až na konci fakturace za rok, pak při desetisícových zálohách nakonec odečtou mizerných pár tisíc? Co do té doby budou chutí lidé jíst? Budou si dělat z propagačních letáků, co jim cpou strany do schránek, polívku?
Podzimní volby se blíží, neschopnost vlády, jak se lidově říká, „vyžvejknout se“, je čím dále tím horší a lidi už to přestává bavit. Ať se vláda konečně podívá do kalhot, co tam vlastně má. A pokud nemá na vládnutí v takto složité době „koule“ a neustále duševně menstruuje, ať si jde vykládat své rozumy někam do kavárny anebo na univerzitu a předá veslo třeba úřednické vládě a my i oni pak budeme mít pokoj. Aby si Petr Fiala hrál na českého spasitele Evropy, na to jsme moc malý rybník. Pomoc Ukrajině je v našem nejvyšším zájmu, ale proboha, zatelefonujte jim někdo: „Hálo, vládo, i tady žijí lidé!“

Vláda musí vládnout, a ne se snažit být „spořivá hospodyňka“. Chceme-li to přežít ve zdraví, musí sedět ve vládě ekonomové, skuteční vojáci, lidé s politickým rozhledem a nikoliv parta, která si udělala byznys z „antibabišismu“ a má ekonomické představy, jaké údajně dle češtinářů měla babička Boženy Němcové. A to, že dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí. Babička ze Starého bělidla byla spořivá, ale ne blbá. Takže by neskákala pro pírko, zatímco by jí sousedé kradli slepice i vajíčka (továrny a od nich snášená zlatá i obyčejná vejce). A vydojovali jí každý den krávu (lacinou elektřinu) a tváří se, že když jí o zabijačce sežerou půlku prasete, je to v pořádku. Neb oni jsou panstvo, vydali na to císařské befély a že to tak musí být.

Že se i mnohé předchozí vlády chovaly jako nějaké dementní babičky, je neomlouvá. Kupovat od cizích mléko, vydojené od vlastní krávy, hrnek za zlatku může jen idiot. Prý podle předpisů.

Moment, teď mne napadlo: nezrušil u nás nevolnictví už císař Josef II.? A poddanství 7. září roku 1848 císař Ferdinand I.? Jistě, poddaní se museli vykoupit. Ale rakouský feudální stát jim na to přispěl částku 30 milionů zlatých. Aby přežili. Tento stát nám akorát sdělil, že nám n……

Může mi někdo připomenout, když musíme povinně elektřinu dodávat do Lipska a pak ji zpět kupovat za cenu, co určí panstvo, a naftu a plyn z Ruska přes Německo, kdy bylo nevolnictví v Zemích Koruny české zase obnoveno?

Takovouhle vládu jsme si snad nezasloužili! Za co nás Pán Bůh trestá!

Václav Vlk starší.