16.4.2021 | Svátek má Irena


POLITIKA: Nenechme vědce stávkovat

8.7.2009

Vědci by mohli vyjít do ulic. Naznačil to šéf ctihodné Akademie věd i mimořádný sněm téže instituce. Důvodem je krácení dotací Akademie ze státního rozpočtu. Rozhodla tak vláda. Představa protestujících vědců je komická. Na rozdíl od učitelů, zdravotníků nebo třeba i zemědělců nemají žádnou možnost společnost vydírat. Ano, vědci mohou vstoupit v časově neomezenou stávku („Dokud nepřistoupíte na naše požadavky, nebudeme ani vteřinu přemýšlet!“), ale těžko tím státu či veřejnosti způsobí nějaké komplikace. Je to anekdota, ne skutečná výhrůžka.

Řeč je především o takzvaném základním výzkumu, který nemá žádný přímý výstup v podobě komerčně využitelných technologií nebo výrobků. Jde o bádání bez konkrétního cíle a smyslu. Dospět k něčemu, co nazveme „vědeckým objevem“, může být stejně významné jako nedospět bádáním vůbec k ničemu.

V základním výzkumu platí staré známé beatnické, že „cesta je cíl“. Mnohdy jsou podél této cesty zásadní objevy. Ale mohly být učiněny právě proto, že nebyly naplánovány a zisk z nich nefiguroval v žádném byznysplánu. To odlišuje základní výzkum od toho aplikovaného.

Ale zároveň to nastoluje otázku, jak vědu hodnotit. Jistěže existuje mnoho způsobů, například se sleduje publikování či počty citací v prestižních časopisech. Otázka zní, co to o skutečné hodnotě bádání vypovídá. Jsou známy a popsány případy, kdy i renomované vědecké časopisy publikovaly naprosté bláboly beze smyslu. A naopak mnohé důležité práce vědecká komunita v minulosti odmítala, protože vybočovaly z běžně přijímaného schématu. Z toho plyne, že rozlišit dobrou a špatnou vědu je obtížné. A je velmi problematické na základě jakéhosi „bodování“ rozdělovat veřejné peníze. Tím se vracíme k drastickému seškrtání rozpočtu Akademie. Ta v příštím roce přijde o jednu miliardu z pěti, což je dvacetiprocentní škrt. V následujících dvou letech bude rozpočet zkrácen téměř o 50 procent. Nemůže to neznamenat velké propouštění vědců a rušení celých ústavů.

Je jednoduché nechat se vést hospodským rozumem a tvrdit, že „tamten výzkum Česko nepotřebuje“ nebo že „tenhle obor je stejně k ničemu“. Případně chytrácky vykládat, že pro zemi velikosti Česka je lepší mít pět špičkových vědeckých ústavů než sedmnáct průměrných. Ale kdo je vybere?

Politici se jistě mohou shodnout, že výzkum v oblasti molekulární genetiky má větší důležitost než bádání historického ústavu, případně naopak. Nebo poukazovat na to, že pouze 13 procent vědců v Akademii má excelentní výsledky, jak třeba prohlašoval jeden poslanec. Ale je to výprava na tenký led, protože bych se nechtěl dočkat hodnocení toho, jaké procento lidí pracuje excelentně mezi poslanci.

Nehledě na to, že rozhodování mezi vědními obory by nemělo být věcí politiků ani občanů. Je to stejně neinformované a demagogické, jako kdyby šéf Akademie chtěl dát daňovým poplatníkům na výběr mezi existencí jeho instituce a sedmi kilometry dálnice. Zvlášť když víme, že se ta dálnice začne hned napřesrok opravovat. Škrtání je razantní a pro veřejnost populární krok, zejména v době ekonomické krize. Ale není to impuls k tomu, aby se výzkum stal kvalitnější či lepší. Pouze se jeho část zruší a provede se to víceméně náhodně podle jakéhosi bodového systému.

Bude zachovaná část vědy tou lepší? Podle zákonitostí fungování veřejných institucí to ani není možné. Když zmenšíme sněmovnu na polovinu, znamená to, že ta stovka poslanců vzešlých z příštích voleb bude kompetentnější a pracovitější než ti, které dnes s údivem sledujeme v televizi? Ovšemže ne. Základní výzkum vytváří podhoubí výzkumu aplikovanému, který do ekonomiky přináší inovace a konkurenceschopnost. S nadsázkou se dá říct, že jestli má stát v době krize do něčeho investovat, tak právě do vědy a výzkumu.

Ale i kdyby to tak nebylo a celá Akademie byla jen spolkem podivínů, kteří si ve svých ústavech lámou hlavu nad nepraktickými nesmysly, bral bych jako privilegium něco takového malým zlomkem svých daní platit. Není nic úžasnějšího než touha a vášeň pro poznání.

Jistě lze začít diskusi o jiném modelu, jak vědu financovat. Ale právě teď máme v Česku fungující prestižní instituci, která se základním výzkumem zabývá. Dovolíme-li politikům, aby ji fakticky zlikvidovali, anebo jen dopustíme, aby ze sebe protestující vědci v ulicích dělali kašpary, budou škody na zdraví společnosti nedozírné.

LN, 4.7.2009








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.