Tak to nejste sami. Takových je v horních vrstvách společnosti - tedy v těch, co se považují za horní - plno. Já nepatřím mezi „horní“, ale osobně jsem mu nemohl, jak se říká, přijít na jméno, když vyhlašovat v letech 1998 a dalších, že je Česko „spálená země“. A že bude vázat stranické legitimace ČSSD do kůže odéesáků. (Mimochodem, tohle nacistické heslo nikdo z klubu „pravdy a lásky“ nikdy nekritizoval. Asi se jim moc líbilo, že?!)

Dnes se však útoky na Zemana, coby presidenta republiky, dostaly do úrovně patologické úchylky. Nyní moderněji označované jako „sociální deviace“. Mimochodem, pokud pozorujeme jednání a chování této euro-hujerské skupiny, přesně na ně platí třeba odborná definice: “Pojem deviace se netýká jen jednotlivců, ale i skupin. Jako příklad lze uvést kult Hare Krišna (náboženskou sektu). [Podle mne také genderisté a oteplovači]. Deviantní subkultura je minoritní skupina, která má jiné sociální normy a vede zásadně odlišný životní styl.“

U nás se tato deviantní - tedy běžnému chování vymykající se skupina – vyznačuje ideologickou agresivitou, pocitem nadřazenosti a mesiášstvím. Odvíjí se od staré „pravdy a lásky“ (která toho má se skutečným Havlem málo společného) až po všechny ty NGO partičky. Takže není dne ani hodiny, není snad delšího mainstreamového článku či vystoupení, kde by nebyl Zeman napadnut.

Dokonalost magoření našich mainstreamových novinářů předvedla redaktorka ČT 24 v pořadu Interviev, když vyletěla proti hostovi jak čertík ze škatulky kvůli jeho tvrzení, že Zeman má podporu 80 % obyvatel. A významně sdělila, že podle nejnovějšího průzkumů má „daleko menší podporu“. Avšak zamlčela, že podle agentury SANEP z 15. 2. 2016 má Zeman podporu 70,2 %. Na vzestupu podpory prezidenta Miloše Zemana se bezpochyby podílí jeho postoj k uprchlické krizi, který kladně hodnotí v souhrnu 75,6 % respondentů (viz).

Ne, že bych byl z toho faktu nějak odvázanej, ale je to tak.

Duševní úchylku projevují však i jakoby „opoziční tiskoviny“, třeba Reflex, jehož Zelený Raoul se už dostal do úrovně Rudého práva plivajícího jed na americké imperialisty. To když v každém čísle jakoby karikuje Zemana (a že je, obecně řečeno, co karikovat), ale způsobem tak pokleslým a duševně ubohým, že sovětské Kukryniksy vypadají jako výtvor intelektuálů.

Opakuji znovu, že Zeman není můj politický favorit. Ale neustálé řičení, milionkrát opakované, jak si Miloš říká o popelníček, a ječení, jak kouřil tam a tam, od adorantů Václava Havla a přitakávačů Unie je poněkud trapné. Havel, jak vím ze své zkušenosti, kouřil „furt a fšude“, v nemocnici na posteli i na Hradě v historických komnatách. Takže když se vynořil se svými nejbližšími z místnosti, ze dveří se vyvalil – jak popisuje Bible kralická: „A pohleděv k Sodomě a Gomoře, i na všecku zemi té roviny, uzřel, a aj, vystupoval dým z země té, jako dým z vápenice.“ Mně stačilo koukat na chodbu, kudy se „načálstvo“ šinulo k Vladislavskému sálu. A po setkání s ním a jeho známými někde při diskuzi, ač tehdy kuřák, musel jsem doma rozvěsit oblečení k vyvětrání.

A Zemanovo „vrávorání“ nad korunovačními klenoty? Byla to vodka, anebo skutečně poškozené nervy v nohách? Kdo to ví? Ovšem co se pamatuji, žádný z mejdanů disidentů a Charty - pár jsem jich absolvoval - nebyl ve znamení abstinence. Nametenost byla běžným zjevem a mně na tom nepřipadá nic divného. Ba naopak. Takže občas podroušený Havel (podle rčení, že „všichni blili, akorát pak starosta tiše zvracel“) nebyl nic zvláštního. On byl všechno, je ne nekuřák, abstinent a nepřítel něžného pohlaví. I tím mi byl vždycky sympatický. Zato tihle fanatičtí anebo placení moralisté mě pěkně ...ser.. rozčilují. Že je tak vytáčí Zemanův popelníček v televizi, a mlčí o tom, jak česká delegace v čele s Havlem prohulila a poblila celé letadlo letící na státní návštěvu do USA.

Staří zbrojnoši, mezi které patřím i já, si holt pamatují. A neskočí na každý špek. Takže dnes má Zeman více než 70 % obliby - u „prostého lidu“, který nemá stejný pocit jako poněkud duševně „jiný“ zpěváček -popáček Klus. Třeba v písni „Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?“ Pan Klus a mnoho polointelektuálů si holt plete pubertální ječící holčičky a pomatené studenty zbytečných škol s lidem.

Tak co dneska? He?! Jistě že si dovedu představit na Hradě někoho jiného. Možná by nejedl tlačenku a vuřty a hodoval s vybranými francouzskými víny. Ale jaký by byl v těch zásadních otázkách? Třeba v té nejzásadnější, jak a co bude s námi a Evropou pod náporem imigrantů.

Žvanění, kterého byly ještě nedávno plné naše noviny a televize, jak je to v pohodě a jak jsou ostatní vynikající a my zaostalí, se se ukázalo blbostí. Už i „mluvící hlavy“ na obrazovce začínají vypadat vyděšeně. Ony vědí, co se zatajuje, jak je to třeba s tím žvaněním, že u nás žádní imigranti nejsou a hlavně prý ani nebudou. No, stačí se podívat na obrázek ze stránek Zeit On-line“ k článku Wo in Deutschland viele Flüchtlinge leben ze srpna 2015, tedy z doby když byla vlna imigrantů někde v polovině:

Článek konstatuje, že federální vláda Německa resignovala a příliv imigrantů vyvolává děs v mnoha spolkových zemích, například s námi sousedícího Saska. A Berlín a jeho okolí vypadá jako přeplný vřed, na jaký se ovšem od podzimu změnilo i Bavorsko a Mnichov.

Podáváte li se na obrázek, je jasné, že neustálé eurohujerské a do zadku Merkelové lezoucí blábolení o tom, že u nás žádní imigranti nejsou a hlavně nebudou, je obyčejná lež. Stačí, aby v Německu vypukl skutečný konflikt, ne jen těch pár stovek vypálených ubytoven, aby zase vyšli východní Němci do ulic (a s nimi možná Bavoráci) a lidé začali houfně útočit na imigranty, a máme je tady. Poláci je na hranicích zastaví třeba střelbou. Na našich hranicích s bývalou NDR a Bavorskem jsou dneska jen hospody, pensiony a hotely, zbylá vietnamská tržiště, pak lyžařské vleky, areály a „Ski Langwiesen“. A celá naše, byť kvalitní, ale nepočetná armáda, není schopná případné vlny, jaké známe třeba z Makedonie a Slovinska, zastavit.

Můžeme tedy říci: Zaplať Pán Bůh za Zemana na Hradě. Základní otázka je, jak se Evropa a my vyrovnáme s přívalem muslimů. Všechno ostatní jsou pitomosti.

Představme si, kdyby na Hradě seděl některý z poražených kandidátů. Vezměme jen ty, kteří měli reálnou naději:

- Jiří Dientsbier. Ten by pravděpodobně byl v čele eurovítačů, aktivizoval by poblázněnou mládež a různé hujery a trval by na tom, že je naší povinností zde dotyčné vítat a ubytovávat. Výsledek: statisíce imigrantů a podobný společenský rozvrat jako v Německu. Dientsbier by však ještě více používal agresivní levičácké aktivistické bojůvky, než se to děje dnes v Sasku. Na místo ministra zahraničí by vybral Matěje Stropnického, případně Jakuba Patočku, ministryní všeho ostatního by byla soudružka Marxová.

- Vladimír Franz. Exot. Co by vyvedl, je nejasné, Možná by se rozhodl složit operu a využít imigranty jako kompars. Též by jistě navrhl rychle uspořádat představení „Útěk ze Serailu“, protože by bylo dost autentických herců. Jinak by byl na Hradě asi naprosto na ho.. houby.

- Jan Fischer na Hradě by to měl jednoduché. Měl by dva telefony, jeden do ECB a druhý do Bruselu. A nebyl by si jistý, koho poslouchat. Vybral by si pokyny toho, kdo mu zajistí příští lépe placené místo. Co bude s Českem a jeho obyvateli, by mu bylo u.. Čas by trávil na své chalupě a učil se mluvit na kameru.

- Taťána Fischerová by dvakrát týdně přednesla projev o nutnosti lásky a pochopení a pak by šla meditovat na hrob Václava Havla. Mezitím by šla v rozevlátých šatech vítat mladé muslimy se slovy „Make love, not war“, což by chlapci vzali doslova a obě strany by si užily. Pak by jí ovšem natloukli, že s sebou nemá nejmodernější iPod.

A zde se dostáváme ke Karlovi knížeti ze Schwarzenbergu, který je též vévoda krumlovský, hrabě ze Sulzu a landkrabě klettgavský a rytíř Řádu zlatého rouna. K nejnadějněšímu a nejmilovanějšímu kandidátovi Unie, miláčkovi německy mluvících států, jím též nesmírně obdivovaných. Kárlovi, dodnes pražskou, brněnskou i jinou kavárnou vzývanému a později oplakávanému šlechtici na trůně, kam se nedostal.. Mezi jeho největší příznivce patřila takzvaná liberální levice skládající se ze studentů „ničeho“, fanatiků marxismu, ekologismu, genderismu a jiných „ismů“. Což je směsice, kterou by spisovatel nevymyslel. To je fakt možné jen v zemi Franze Kafky a dobrého vojáka Švejka.

Ten by, jak sám prohlašoval, po zvolení jel nejprve do Mnichova, pak do Berlína a nakonec do Vídně. A zcela jistě, jak říká dodnes, by byl jedním z nejnadšenějších sluníčkářů. I kdyby vládl „těm blbým Čechům“, jak se vyjádřil, kteří jsou podle jeho nedávného výroku blbější než Rakušané. Ale jistě by zde dokázali ubytovat nějaké ty statisíce muslimských migrantů. Kdyby chtěli dělat to, co by on chtěl, aby dělali, což oni nechtějí. Neboť Češi jsou, jak už Němci a Rakušáci dlouho vědí (a jak už Reinhard Heydrich říkal), „die Tschechen sind die lachende Bestien“. A jstě by od začátku odezíral ze rtů Angely, a také pánům z Bavor a jistě že svým rakouským přátelům. Z návrhů na něj duševně napojených mladých vítačů by jistě pochopil jejich přání a udělal by z České republiky „otevřený stát“. Aby si nemuseli převaděči vymýšlet trasu přes Salzburg. Když by to bylo rovnou na Brno a pak přes Prahu a severní a západní hranice nejlepší a nejpohodlnější vlakem.

No a dneska by byl průser. Jeho kamarádi a donátoři se nějak pohádali, katolíci z Bavorska už utečence nevítají a řvou na Merkelovou, že je kr... (Kuh). Vídeňáci podle své tradice nejprve silně nadávali na „die scheiße Tschechen“ a až by jim to došlo, což už jim došlo, podtrhli by, jako vždycky (a že už podtrhli), Berlín. A miláček medií Kárl (vyslov po rakousku Kchárl) by předstíral, že spí, a občas by pronesl nějakou „moudrou větu“. A bylo by vymalováno.

Na nádraží už by se ženy samy neodvažovaly, děti by do školy museli doprovázet rodiče. Na Staromáku by před orlojem hromadně nadržení mladí muslimové osahávali ženské a kradli ve skupinách mobily a peníze. A policie by to nesměla moc tvrdě vyšetřovat, že. Jako v té sousední rozvinuté zemi, jak o ní pořád píší naši novináři.

No a vy na vesnicích a malých městečkách se moc neculte, že vy v Praze ani Brně nebydlíte. Na každou vesnici a městečko by byl státem přidělen určitý počet imigrantů. Tu padesát, tu sto, támhle dvě stě. A to na vaše náklady. Jen se koukněte, jak to mají hezky rozdělené a vyřešené v Německu. Co červený bod, to imigrantský tábor:

Takže můžete klidně nadávat na imigranty a na debila Zemana, negramota a vůbec hnusáka, a to v klidu na ulici i v hospodě, na nádraží a u bazénu. A nikdo vás neudá za protiislámský rasismus.

Jen tak mimochodem, Zeman jistě není žádný krasavec ani muž bez bázně a hany. Ale on Rudolf II. byl taky pěkný ksicht a známý žrout, a jeho syn byl magor, co sadisticky zavraždil služebnou na zámku v Českém Krumlově. Král Václav byl „vína pytel“ a dívkař, ale zachránil zemi před vládou cizáků, domnívajících se, že ten místní podivný kmen Slovanů zničí tak, jako Polabské Slovany.

A Karel IV.? Otec vlasti? K císařské koruně se dostal pomocí peněz a pletich, půjčoval si od židů a pak je klidně nechal zmasakrovat při pogromu. Krasavec taky nebyl a když na stará kolena trpěl revmatismem a možná ještě něčím dalším, dal se na radu lékařů pomazat zvířecím tukem a zašít do kalhot z kožešin chlupem dovnitř. A dělalo mu to dobře, akorát smrděl tak strašně, že se cizí králové a vyslanci kvůli smradu zdržovali až na druhém konci místnosti. Kdo musel blíž, bojoval s mdlobou a pocitem na vrhnutí. A jaký to byl panovník!

V dějinách se počítá výsledek a ne žvanění umrněných nicek a duševních trpaslíků, víme? A to platí, i když bych ho také občas nejraději nakop ́.