Pak jste produktem státní "politiky zaměstnanosti"

Nezaměstnanost je zdravá. Tedy byla by, pokud by vznik pracovních míst nezprznil stát politikou zaměstnanosti v kombinaci s legalizací platby výpalného jako zajištění tzv. sociálního smíru skrze politiku sociální.

Ne nadarmo mluví politici o politice zaměstnanosti, nikoli o politice práce. Fakticky jde totiž v případě politiky zaměstnanosti skutečně jen o zaměstnanost, nikoli o pracovní místa. Nebýt výše uvedeného a k tomu vysokých odvodů za zaměstnance a složitosti zákoníku práce, zbyla by nezaměstnanost užitečná a motivující jako základ zdravé a žádoucí konkurence mezi zaměstnanci a kvalitou jejich práce pro zaměstnavatele. Současná nezaměstnanost je však neužitečnou a demotivující, poskytující jen prostor pro předvolební sliby za účelem zvolení a následné přerozdělování peněz a dotací zajišťujících umělý výdělek firmám a organizacím napojeným na úředníky a politiky.

Realizace politiky zaměstnanosti je ze stejné kategorie páchání dobra jako tzv. romská problematika. Obě jsou uměle nastavenými tématy, udržovanými jen proto, že poskytují obrovský prostor pro byznys a politickou exhibici. Tzv. politika zaměstnanosti je zdrojem zisku hlasů ve volbách za hesla ve stylu "zatočíme s nezaměstnaností" či "dáme lidem práci", což ve svém důsledku přinese možnost opět přerozdělit neuvěřitelné množství peněz. A to je jediný cíl.

Žádný politik ve skutečnosti nikdy žádné pracovní místo nevytvořil. Skutečné pracovní místo vytváří výhradně soukromý sektor, který je také výhradním zdrojem vzniku nových zdanitelných hodnot. Skrze politiku zaměstnanosti vytváří politici za pomoci dotací jen umělá zaměstnání bez šance na jejich udržitelnost, nikoli prostor pro skutečnou práci. Proč jsou neudržitelná? Protože jsou závislá na tom, kdo zrovna vyhraje volby a jaké priority stanoví, zatímco v soukromém sektoru musíte přemýšlet při tvorbě pracovního místa apoliticky a bez rozdílu délky nějakého volebního období.

V kombinaci s tzv. sociální politikou zajišťující tzv. sociální smír, což je jen eufemistický výraz pro pravidelné placení výpalného, se hodně lidem u nás prostě pracovat nevyplatí. Tento stav však zajišťuje existenci rekvalifikačním firmám, konzultantům, poradcům, konzultantům těch poradců, a bojovníkům s nezaměstnaností obecně, kteří na politice zaměstnanosti, a tedy udělování razítek lidem, za státní peníze vydělávají balíky. Podobnost s existencí více než 500 romských neziskových organizací není náhodná. Politika zaměstnanosti je prostě jen jiná forma stejného byznysu.

Pokud by se do tvorby pracovních míst politici nemontovali, přestali se vnucovat svými státními akčními plány podnikatelům a zaměstnavatelům do jejich života, vykašlali se na mantru v podobě zákoníku práce a nechali veškerou dohodu na zaměstnancích a zaměstnavatelích, pokud by přestali zaměstnance odírat o jejich vydělané peníze, zbyli by tu jen opravdu neuplatnitelní nezaměstnaní - a to je úplně jiné hřiště. Ne ti, co se jim pracovat nevyplatí.

Nemáte práci? Pak jste téměř jistě produktem státní politiky zaměstnanosti. Ona totiž není nouze o práci, ale právě a jedině o ta zaměstnání, která politici slíbili, když se nechávali zvolit. Paradoxně by pak mnohdy za peníze na každé jedno umělé státem vytvořené zaměstnání mohlo vzniknout několik reálných míst pracovních, kdyby firmám a lidem nechali ty peníze, které jim za účelem umělé tvorby zaměstnání berou. Jenže na jaké vábničky by pak politici lovili v další předvolební kampani. Více než půl milionu nezaměstnaných, to už je pěkná volební síla, aby mohli ti nahoře zase něco "řešit".