V minulých týdnech zaznělo podezření, že zeleným Václav Klaus na Hradě vyhovuje, poněvadž se mohou snadno prezentovat jako protipól jeho extrémních názorů. Možná právě proto se nehrnou do pátrání po relevantním Klausově prezidentském protikandidátovi, čili takovém, který je s to získat hlasy napříč spektrem, od pravicových senátorů po komunisty.

Ještě legračněji se však při výběru nové hlavy státu motají lidovci. Ministr Svoboda se nechal slyšet, že se hledá „nejvyšší politik v naší zemi“, pročež by měli uchazeči, po vzoru Nikolase Sarkozyho, přednést svoji vizi pěti prezidentských let. Když pomineme rozdíl mezi francouzským prezidentským a našim parlamentním systémem (kde dle ústavy prezident „nejvyšším politikem“ dozajista není) či mezi tamní přímou volbou a zdejším hlasováním poslanců a senátorů, můžeme Svobodu chytit za slovo a zeptat se, proč tedy tak zásadní rozhodování odsouvá KDU-ČSL až na podzim.

Předsedkyně lidoveckých poslanců Šojdrová se zas svěřila, že chtějí přijít se svým kandidátem. „Pokud k tomu nedojde, musím říci, že Jiří Dienstbier není lepší kandidát než Václav Klaus,“ sdělila. Podle jejího kolegy ze Senátu Jílka se Dienstbiera nezastal ani jeden z lidovců v horní komoře a „někteří dokonce říkali, že by s jeho nominací měli problémy“.

Odhlédněme od jmen eventuálních Klausových vyzyvatelů. Ba lidovcům přiznejme plné právo Klause podpořit, když mu nepostaví vlastní alternativu. Třeba by mohl být i budoucím patronem spojení ODS a KDU-ČSL do bloku podobnému formaci CDU/CSU v Německu, o němž prý sní Miroslav Kalousek. Lidovci by spravovali moravský venkov, občanští demokraté veškerá města a Václav Klaus by vše stvrzoval z hradních výšin. Sociálním demokratům a liberálům by vyrostla konkurence v silné pravicové straně opřené o přísně konzervativní hodnoty, někde mezi Ligou polských rodin a Právem a spravedlností u našich severních sousedů. K tomu všemu může být ideolog Klaus dobrý.

Ubírají-li se úvahy lidovců tímto směrem, nebude pro ně určitě těžké odpovědět na několik nevinných otázek:

Imponuje vám Klausovo tažení proti evropské integraci? Hodláte pohřbít cokoli, co bude připomínat ústavní smlouvu? Také před EU preferujete Organizaci evropských států, postavenou výhradně na ekonomických základech? Souhlasíte s Klausovou bagatelizací klimatických změn? Sdílíte jeho negativní vnímání ekologických iniciativ a neziskového sektoru vůbec? Je vám sympatické Klausovo řazení církví naroveň turistickým spolkům? Fandíte mu ve sporu s katolickou církví, nejlépe čitelnému na pozadí pře o chrám sv.Víta? Plane vám srdce pro Klausovo rozpínání prezidentských pravomocí? Líbí se vám jeho střet se soudcovským stavem? A co zasahování do rozhodování soudů? Jste spokojeni s Klausovým způsobem výběru ústavních soudců?

Dotazů by mohlo být mnohem více, ale už tyto stojí za zamyšlení. Zvlášť zajímavé by bylo sledovat, jak se s nimi vypořádají Cyril Svoboda či Petr Pithart. Anebo, kdyby to jen trochu šlo, nebohý a lidovcům tolik chybějící Josef Lux…

V upravené podobě vyšlo 24.7. v Právu