Proč se najednou objevují noví a noví bojovníci proti korupci? Co se skrývá za iniciativami "Veřejnost proti korupci" a "Nadační fond proti korupci" Karla Janečka, "Občanská žaloba" dr. Jana Hnízdila a Petra Havlíka? Co nutí exhibovat v boji proti korupci neslavného privatizátora Unipetrolu Andreje Babiše nebo blazeovaného U.S. ambasadora Normana Eisena, neschváleného ve funkci americkým Senátem kvůli podezření z podvodu? Nebo proč se rozhodla neustále moralizující a křišťálově čistá TOP 09 proti korupci bojovat raději s opoziční ČSSD, jejíž současný předseda podepisoval za stát evidentně nevýhodné smlouvy s nabyvateli podílů v OKD, v Mostecké uhelné nebo ve Škodě Plzeň (ty transakce jsou na indexu Občanské žaloby, pozor na to topkaři!)? Jestliže jsou si autoři tohoto laciného selfpromo jisti, že se jim vyplatí, nesvědčí to tedy spíše o nevalné kvalitě jejich skutečných motivů a(nebo) o úrovni jejich demokratického minima? Jaké jsou vedlejší efekty sebezviditelňování těchto a dalších tepců korupce a prohnilého českého státu?

Brilantní publicistika

Například pan Janeček má ve své hlavě jasno jako ve svých zázračných počítačových programech. To je záviděníhodné. Považte sami: "Firma dostane zakázku, stát do ní nalije peníze občanů a peníze vytečou přes řetězec fiktivních firem anonymním vlastníkům na tropické ostrovy," prošlo z pera pana Janečka bez problémů přes editora blogů na Aktuálně.cz (kouzlo blogů je evidentně v benevolenci editorů – taková virtuální hospoda, kde se dá tak dobře nadávat na tu pakáž). A dál: "A co proti tomuto perverznímu systému dělá vláda? Vůbec nic," dodává, aby se o svou jasnozřivost podělil s "okrádanými", kteří ve své jednoduchosti ještě neprozřeli.

A ještě pro oživení: "Ministr Janovský má tu drzost tvrdit (něco)…" nebo "…politici zasmrádlé špinavé korupční akvárium… nechtějí vypustit," pokračuje pan Janeček v odbrzďování.

Všimli si všichni dobře, jakými neprůstřelnými informacemi o popisovaných jevech pan Janeček evidentně disponuje? A jak pečlivě rozlišuje politiky na zlé a hodné? A jak ctí ústavní funkci člena české vlády? Proč by editoři měli chtít po slavném autorovi geniálních aplikací data, kterými podepírá své příkré soudy? Nebyla by to troufalost? Neukáže příště na nás? Autor těchto řádek si o to koleduje.

Činí se i proslavený vymítač ďábla/Klause pan Hnízdil, jehož celostní medicína je jinak inspirativní. "Už nechceme dál nečinně přihlížet k prohlubujícímu se mravnímu a hospodářskému rozkladu země," píše bez sebemenšího zaškobrtnutí a předkládá výčet kauz, z nichž některé jsou staré více let. Jazyk výzvy je ale sekernický, jakoby se to nejhorší událo právě v poslední době.

Také Andrej Babiš – tento největší "zaměstnavatel" antimonopolního úřadu, který posuzuje jeho nekončící akvizice zdejších firem – hlasitě podporuje moralizující část politické scény. Jen by si měl dát pozor, aby jeho samotného nenačapali na Petrových kamenech brněnského úřadu. Je si stoprocentně jist všemi úředníky, co se vrtali v jeho lejstrech, aby ho nenahlásili třeba panu Janečkovi? Třeba jen tak – zatopit miliardářovi. Po tom všem bude stačit jen ošklivý pohled pana Janečka. Á propos. Je si také pan Janeček zcela jist morálním profilem svého spolubojovníka Randáka, když je na jiné tak přísný?

K čemu jemnocity demokracie

Žerty stranou. Toto není obhajoba vlády a už vůbec ne úplatkářů. Jevy popisované novodobými Bobligy z Edelstadtu nemusí být od reality vůbec daleko – opravdu hodně tomu nasvědčuje (avšak bohužel neusvědčuje). Toto je však kritika nikoli nevinných mediálních striptýzů, které bez klopýtnutí procházejí přes unavené editorny našich médií. Zábrany ztrácejí lidé i v jiných zemích dávaných nám za příklad a jinde ve světě, respektovat je přestává i řada tuzemských mediálních celebrit.

Všechny uvedené aktivity se určitě nevynořily náhodou. A mají společný jazyk – plný generalizování, zobecňování, házení odpovědných do jednoho pytle – přesně jako v té pověstné hospodě. Plivanec sem, plivanec tam – to je náš program.

A tak se dál ptám: Nejde o prachobyčejné provokace? Proč se tyto aktivity objevují až teď a ne dříve? Nesouzní jejich jazyk až příliš s některými politiky TOP 09 a ČSSD? Nejde spíše o politiku (jednoho ďábla už mají – přece prezidenta Klause, kterého podezírají z chystaného návratu do výkonné politiky)? Nemají někteří autoři výzev tak trochu strach, že by se proti skutečné korupci mohlo něco udělat?

Anebo: Když pan Janeček nebo pan Michálek na někoho ukážou, není to ten nejlepší vyděračský potenciál (oni se zase otočí, když budete už hodní)? Komu vlastně tito lidé tak věří? A čemu vůbec? Spoléhají jen na vlastní neomylnost? Fascinující.

Nestřílejte po mě! Já se jen ptám

Kdo vlastně jsem? No přece naiva, co věří, že demokracie není sama sebou, že není dokonalá a že má i své slabší chvilky. Že je jako naše děti – co občas zlobí, ale zaslouží si tu nejcitlivější péči. I takovou, která se nepíše do zákonů. Věřím, že je to její ne jediný, zato nutný předpoklad.

Představte si, pánové, co se oháníte podpisy pod vašimi výzvami (kdo by to nepodepsal, že?), že věřím na očistné procesy a odpovědné lidi, kteří mohou proti korupci něco dělat – a světe div se – dělají! Aniž by si nárokovali částečku vaší slávy. Třeba někteří policisté, soudci, státní zástupci, podnikatelé a další, ale … – teď si říkám o gilotinu – i někteří politici! Chcete vědět, o kterých si to myslím? Tůdle! Zítra jim v nějakém dalším oduševnělém interview nasadíte palečnice.

A taky jsem z té menšiny, co věří, že podporu mají mít na rozdíl od pouličních demonstrací demokratické instituce a procesy a dokonce věřím, že tyto instituce a procesy se už i daly do pohybu tím správným směrem. Nechci to zakřiknout, ale intenzitu, s jakou přicházejí nové a nové kauzy do novin, chápu spíše jako projev neklidu těch, kteří donedávna z veřejných zakázek skutečně tyli a chtějí některé polepšené politiky vtáhnout zpět do hry. A hodit do jednoho pytle všechny politiky, to je nejlepší způsob, jak lidi udržet v apatii a dál nerozlišovat. Je mi líto, ale nemám v tom jasno jako vy, pánové Janečku, Hnízdile, Babiši a další, a závidím vám ten klid, s jakým jste si podobné otázky dávno vyřešili.

Autor, otec od rodiny, se živí jako analytik a publicista