Dosluhující ministr zdravotnictví předvedl svůj další obranný majstrštyk. Namísto toho, aby vysvětlil svoje podezřelé aktivity kolem časopisu České lékařské komory, která podle znaleckých posudků přišla Rathovým přičiněním nejméně o 13,7 milionu korun, pustil se do jednoho ze svých mnoha protiútoků.

Nedověděli jsme se tak, kam ony miliony zmizely, ale náhradou jsme druhý den po oznámení o Rathově vyšetřování protikorupční policií dostali od ministra informaci, že Julínkovo občanské sdružení Reforma zdravotnictví je financováno zahraničními farmaceutickými firmami. Kolikrát jsme už takové divadélko viděli? Tisková konference, Rathova mluvčí s ustaraným obličejem odpovídajícím závažnosti sdělení a ministr v záři reflektorů vítězoslavně přichází se skandálním odhalením. Jedinou drobnou vadou na kráse těchto představení je, jako obvykle, absence jakýchkoli důkazů.

Je to osvědčená taktika, která by se dala nazvat „reakce do druhého dne“. Co nejrychleji je třeba odvést pozornost od vlastní ostudy protiútokem na soupeře. Noviny nejsou nafukovací a proč se druhý den šťourat v Rathově problému, když se na světlo světa vynoří jiné atraktivní obvinění.

Tomáš Julínek se stal obětí této taktiky už několikrát. Když loni v listopadu kritizoval uvalení nucené správy na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, Rath ho druhý den obvinil, že zdravotnická koncepce Modrá šance byla vytvořena za peníze VZP. Když ODS vyzvala ministra k odstoupení kvůli aféře jeho poradkyně Klimovičové, kontroval Rath oznámením, že Topolánkovu nadaci podporují Třinecké železárny. Dále jsme se při těchto protiútocích dověděli, že má Miroslav Kalousek v rodině mafiány, že Miroslav Ouzký tuneloval veřejné peníze z VZP nebo že chtěl Petr Bendl rozkrást nemocnice v kraji.

Jak dlouho bude Rath v této inflaci obviňování pokračovat? Průměrné odškodnění, které po něm oběti za nepravdivé výroky požadují, se pohybuje kolem půl milionu korun (Julínek 650, Bendl 250, Ouzký 800 tisíc). Pokud přijmeme zjednodušený (hodně zjednodušený) předpoklad, že oněch 13,7 milionů ztracených z ČLK jsou jediné peníze v Rathově kapse, můžeme očekávat ještě minimálně dvacítku podobných útoků.

Je pozoruhodné, že novinářům po všech těchto exhibicích ještě stojí za to docházet na Rathovy tiskové konference a v médiích rozebírat „zaručené“ informace, které jim ministerské divadlo dvou herců předkládá. I když, samotného by mě zajímalo, kdo bude na řadě příště a co šťavnatého se na něho dovím.