... jde o důvěru v demokratický právní stát
„Nemám žádné offshory jako vaši kámoši a vy taky, někteří,“ rozohnil se v květnu 2015 před poslanci předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Nyní již přiznal, že k nákupu francouzských nemovitostí za téměř 400 milionů korun offshorové – tedy účelově založené – firmy před dvanácti lety, když ještě nebyl v politice, použil. Zdůraznil však, že mu nepatří, ostatně stejně jako ony nemovitosti, jež jsou patrně psány na společnosti z holdingu Agrofert, který zaparkoval do svěřenských fondů.
Schválně bude zajímavé sledovat, kdo se na Riviéře bude za pět či deset let rekreovat…
Babiš by též měl říct, proč tak komplikovaná transakce. Poněvadž ale po zveřejnění takzvaných Pandora Papers leží hlavní zodpovědnost na policejních vyšetřovatelích a expertech finančního úřadu, soustřeďme se na otázky, které se týkají politické roviny.
Jsou tři dny do voleb. Je snad tohle ta aféra, o níž se říká, že může na poslední chvíli zatřást s výsledky?
Nejspíš ne. Hnutí ANO má mimořádně pevné voličské jádro, které Babišovi věří – včetně toho, že všechny kauzy jsou na něj vytahovány v rámci likvidačních kampaní. Paradoxní je, že za ním ve velkém jdou voliči rozhněvaní skandálními korupčními a klientelistickými případy 90. let.
Tenkrát přitom politikům neprošly ani peníze odkláněné na manželky, ani neprůhledné půjčky na byt. Dnes podstatná část veřejného mínění mávne rukou nad flagrantním porušováním evropských dotačních pravidel i evidentním střetem zájmů.
Oč méně již od jeho věrných slýcháme, že Babiš je bohatý a přilepšovat si v politice nepotřebuje, tím častěji zaznívá, že se Babiš chová jako ostatní politici, ale na rozdíl od nich aspoň něco dělá pro lidi.
S názorem oddaných stoupenců ANO ani Babišových kritiků z řad opozičních středopravicových koalic čerstvé události nehnou.
Jinak tomu může být u vlažných sympatizantů ANO a nevoličů. Tam přichází v úvahu přesun části hlasů – ovšem nikoli do protějšího tábora, nýbrž spíš stranám, jež se proti Babišovi příliš nevyhraňují a zvedají podobná témata jako on. Týká se to jednak sociálních demokratů a komunistů nesoucích spoluodpovědnost za dosavadní vládnutí, ale také protestních hnutí, která bojují za očistu či ochranu země, tedy Přísahy a SPD.
Až se v sobotu vysypou urny, měli bychom se ptát partajních lídrů, jak se budou k Babišovi a jeho kauzám stavět dál. Stanou se pro ně bariérou pro spolupráci s hnutím ANO či s politikem v hledáčku orgánů činných v trestním řízení?
Anebo vyrazí k povolebním rozhovorům s argumentem o politické stabilitě na rtech? Vzpomeňme, že nejenom ANO v minulosti upravovalo svůj etický kodex, aby jej mohla reprezentovat i obviněná osoba. Také sociální demokraté zapomněli na údajně nepřekročitelnou červenou linii ve vztahu k Babišovým justičním oplétačkám.
Ze všeho úplně nejdůležitější ale bude, aby politici neházeli klacky pod nohy policistům, státním zástupcům a soudcům. V posledních letech k tomu na rozdíl od minulosti nedochází. Přesto zaráží, když zrovna ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) odhalení, která se týkají tisícovek šíbrů napříč planetou, shazuje slovy o snaze srazit předvolební preference hnutí ANO.
Třeba se potvrdí Babišova verze, že se nestalo nic, co by šlo proti liteře zákona. Možná se mu uleví i v dalších případech a zůstane jen u různého výkladu morálky.
Klíčové ale je, aby se do trestněprávní roviny nemíchaly politické zájmy ať už těch, nebo oněch. Koneckonců ani letošní klání se nekoná kvůli jednomu člověku vzbuzujícímu emoce. Úkolem voleb je v pravidelných intervalech legitimizovat vládu a udržovat důvěru v demokratický právní stát.
Autor je politický analytik
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus