Události po odvolání Jiřího Pospíšila z funkce ministra spravedlnosti vzaly až příliš rychlý spád a až podezřele příliš pozitivní vyústění. Pospíšila ve funkci rychle vystřídal Pavel Blažek, jeden z mála lídrů ODS, který se nenamočil do nějaké aféry či nezadal si s osobami, kterým jsme se naučili říkat kmotři. Ještě lepší zprávou je odchod Vlastimila Rampuly a Libora Grygárka z řad státních zástupců.

Protože právě oni léta symbolizovali potřebu očistu justice od lidí přehnaně ochotně vycházejících vstříc tu politikům, tu vlivným podnikatelům.

Ještě zbývá, aby nový ministr jmenoval vrchní státní zástupkyní v Praze Lenku Bradáčovou a bude to vypadat na začátek ráje na zemi.

Leč tak snadné to nebude - a ani dosavadní události nemusí být ve skutečnosti takovými, jakými se na první pohled jeví.

Na mediálním hřišti, ale i ve správní rovině drtivě vítězí Jiří Pospíšil ve dvojici s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Je to hlavně jejich zásluha, že došlo k jakémusi odšpuntování, tedy že státní zástupci získali na sebevědomí a ve spolupráci s policisty pečlivě šetří i případy, které zasahují až na vrchol politické pyramidy.

Kdyby nyní přišel čerstvý ministr, Lenku Bradáčovou odmítl jmenovat a ještě měl slova zastání pro dvojici Rampula-Grygárek, ocitl by se ve mžiku na politické konečné. To zkrátka nikdo neudělá. Hodnotné naopak je zjevit se ve chvíli, kdy dochází k příznivým posunům, a posvětit klíčové personální změny.

Jenže nenechejme se uchlácholit. Petr Nečas v televizních Otázkách Václava Moravce připustil, že na novelu zákona o státním zastupitelství nepanuje v nejvyšších politických kruzích jednotný názor. Sporná jsou hlavně dvě témata: osud vrchních státních zastupitelství a gesce nad specializovaným protikorupčním útvarem žalobců. S těmito body Nečas Pospíšilovi odmítal pomoci. Uvidíme, jak se s nimi vypořádá pan Blažek, jehož názory na uspořádání justice dosud byly jednou velkou hádankou.

Situaci neprospívá ani to, když dva stěžejní členové vlády zpochybňují práci orgánů činných v trestním řízení. Petr Nečas ve Sněmovně pronesl, že o vládě nebude rozhodovat parta plukovníků, a ministr financí Miroslav Kalousek zase v souvislosti s vyšetřováním nákupu letounů CASA hovořil o policejní zvůli. Aby toho nebylo málo, v rámci kauzy Parkanová Kalousek neváhal vytočit telefonní číslo policejního vyšetřovatele a z plných plic s ním pohovořit. Podle vyšetřovatele Mazánka mu Kalousek vyhrožoval. Sám ministr tvrdí, že vyšetřovateli jenom oznámil, že dozorujícímu státnímu zástupci zaslal analýzy týkající se případu a že jemu samotnému kvůli absenci důvěry nic nedá. Pakliže by ale měl telefonát proběhnout takto, byl by zcela zbytečný.

Do čela pražského vrchního státního zastupitelství klidně může přijít Lenka Bradáčová. To ale ještě nebude důkaz toho, že vládě záleží na boji s korupcí a další vážnou hospodářskou kriminalitou. Vždy tu ještě totiž budou ony skryté výhrůžky premiéra a ministra financí řadovým žalobcům a policistům. Do doby, než za ně zazní omluva a dostaví se pokání, nezbývá než koukat na kroky Nečasova kabinetu skrz prsty.

Dalším lakmusovým papírkem bude osud zmíněné dílčí novely zákona o státním zastupitelství a sled kroků na cestě k posílení nezávislosti justice.

Garantem, že si z nás nedělá politická věrchuška dobrý den, by měl být ministr spravedlnosti. Na tomto horkém křesle se už ocitly ctihodné právnické kapacity jako Otakar Motejl, Pavel Rychetský či Karel Čermák. Zažili jsme ale i kontroverzní ministry typu Pavla Němce nebo Daniely Kovářové. Není nezajímavé, že spravedlnosti kdysi šéfovala též Vlasta Parkanová.

Těžko odhadovat, kam se zařadí Pavel Blažek. Advokát je prý zkušený, přednášel i na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. To samotné ale ještě není zárukou, že bude špičkovým odborníkem, schopným manažerem a poctivým politikem zároveň. Mnohem víc budeme vědět, až nám do hloubky odkryje své názory a záměry. Důležitá bude také jeho koordinace s Nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Jestli je dnes někdo nositelem důvěry v ozdravení justice, je to on. A pokud budou zbylí členové vlády ať už jemu, nebo jeho podřízeným házet klacky pod nohy, odhalí pravou - a bohužel temnou - příčinu svého pobytu v politice.