Je to tak. Soudy a prokuratura nehledají, nenalézají a neprosazují spravedlnost. V lepším případě usilují o shodu ve výkladu právě platného znění zákona s názorem jedné ze stran sporu. Pokud rovnou nevycházejí vstříc majoritní poptávce po rozhodnutí, ať už je motivována silami politickými či ekonomickými. Naftového prince, který pohlavně zneužíval nezletilé, pošleme bez potrestání do nestranně spravedlivé péče jeho vlastní rodiny. Ukrajinského učitele, který tu - aby uživil svou rodinu - vykonává pomocné práce, o něž domorodé obyvatelstvo nejeví zájem, uvězníme, pokutujeme a vypovíme s cejchem nežádoucího. Není to ovšem žádný fenomén posledních let. Namátkou lze doporučit ke studiu „Případ Mauritius“ Jakuba Wassermannna či „Úspěch“ Liona Feuchtwangera nebo jen český denní tisk v letech 1945 – 2000.

Co je justice?

A orgán státní správy, který má nad vším bdít? Je institucionalizací oné dámy s mečem a váhami? Není. Navrhuje další a další orwellovskou regulaci společenského a ekonomického života, ale zejména zajišťuje podřízeným institucím příděl ze státního rozpočtu, platy, papír, kopírky. Stará se ministerstvo o spravedlnost? Nikoli, v jeho pojetí je justice „označení pro justiční orgány (soudy a státní notářství) a jejich činnost“ (Příruční slovník naučný, Akademia, 1963 jakož dtto i Ilustrovaný encyklopedický slovník, tamtéž 1981). Poplatno době? Porovnej: „Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy, státní zastupitelství, vězeňství a probaci a mediaci.“ (www.justice.cz). Tamtéž se uvádí, že tomu tak bylo od počátku: „Ministerstvo spravedlnosti jako ústřední orgán státní správy soudů bylo zřízeno dne 20.3.1848“ . Ministerstvo tedy spravedlnost v popisu práce nemělo ani za Rakouska, ani za komunismu a nemá dosud.

Metr se liší

Soudy posílají na lidi exekutory pro dluhy 200 korun. Naběhnou výdaje a náklady a najednou nestačí ani cena vašeho bytu. Samy soudy však dluží na platbách za jimi přímo objednané a konzumované služby 130 miliónů korun, justice pak celkem 600 miliónů. "My teď můžeme vlastně jen poprosit naše věřitele, aby byli trpěliví. Svých peněz se dočkají," ubezpečuje ministerstvo. Takže už se netrapte. Až budete v prodlení s platbou za půjčky, za daně, pokutu v tramvaji nebo za pojistku, jen vydejte obdobné prohlášení. A máte zajištěno, že vás nikdo stíhat nebude. Přece není možné, že by pro občana nebo podnik platilo něco jiného než pro ministerstvo. Spravedlnosti!

Fikce v praxi

Zajímavý je také vývoj v doručování soudních písemností. Ze zákona je zásilka doručena desátým dnem bez ohledu na to, zda ji adresát převzal nebo ne. Jmenuje se to fikce doručení. Náhle se ale ukázalo, že celý způsob je nejen proti logice a spravedlnosti, ale i proti jiným zákonům a poštovním předpisům. I prezident Soudcovské unie konstatuje, že doručovaní nefunguje a zdržuje soudce daleko více než před 1. červencem. A ministerstvo se pře s Českou poštou, nutí ji při plnění jednoho zákona porušovat další.

Samo ministerstvo přitom technicky nevybavilo soudy, státní zastupitelství a ostatní instituce ve své gesci na druhou část nového způsobu doručování, kterou představují elektronické datové schránky. Ty v justici nefungují a v dohledné době efektivně nebudou. Zákon platí pro všechny kromě soudního resortu.

Růži nedělá jméno...

… dal by se parafrázovat Shakespearův verš. Nejen že tu máme ministerstvo spravedlnosti, které nemá spravedlnost v popisu práce. Co víc, z moci ústředního orgánu státní správy zasahuje do jejího výkonu tak, aby ji přizpůsobilo praxi či praktikám soudů a státních zastupitelství místo toho, aby zákony určovaly činnost justičních orgánů. Takhle by se snad nemohlo chovat, ani kdyby se jmenovalo ministerstvo pro soudy. Něco tu opravdu není v pořádku. Problémy se spravedlností asi nejsou jen otázkou názvosloví.

Autor pracuje v oblasti komunikace