Ministr zahraničí Tomáš Petříček má na nadcházející schůzi vlády přijít s návrhem postupu vedoucího k odmítnutí tzv. globálního paktu OSN o migraci. Hned v úvodu chci jasně sdělit, že mám k tomuto dokumentu zásadní výhrady, považuji ho za nebezpečný a jsem jednoznačně přesvědčen, že by Česká republika měla od tohoto paktu odstoupit. Jeho hlavním cílem totiž není masovou migraci zastavit, ale dát jí pravidla a zlegalizovat ji. Vítám tak názorový posun vlády, i když mě překvapil. Ještě na zářijové schůzi Poslanecké sněmovny, kde byl globální pakt o migraci projednáván, se kritici tohoto dokumentu rekrutovali, až na čestné výjimky, z jiných než vládních řad. Naopak kritické a varovné připomínky byly tehdy oslyšeny i drtivou většinou poslaneckého klubu hnutí ANO.

Dokonce jsme byli my kritici paktu o migraci při jeho projednávání opakovaně opravováni a ubezpečováni vládou (zastupovanou v tomto tématu tehdejším ministrem zahraničí Janem Hamáčkem) o tom, že zmíněný pakt nemá z migrace učinit základní lidské právo. To je přitom jeden z argumentů, proč od paktu odstoupily i některé další státy, ale je to i jeden z hlavních argumentů premiéra Andreje Babiše. Jsem tedy zvědav, jak se s touto dichotomií stávající vláda vypořádá. Není přeci možné, aby jeden ze členů naší vlády poslancům tvrdil, že tuto revoluční věc pakt o migraci nepřináší, zatímco pro premiéra Andreje Babiše je to hlavní argument, proč od paktu odstoupit. Poslanecká sněmovna by se vlády měla velmi vážně ptát, jak je možné v tak zásadním tématu slyšet od zástupců jedné vlády zcela protichůdná stanoviska. Pokud funguje vládní zahraniční politika podobným způsobem i v dalších tématech, je to pro tuto zemi tragédie.

Dokument může mít fatální důsledky

Moje argumenty proti tomuto dokumentu jsou stále stejné a na rozdíl od vládních stran se od zářijové schůze nezměnily. Globální pakt nemá ambici masovou migraci zastavit. Bude znamenat posun od stávající ochrany uprchlíků vyplývající z mezinárodního práva a nově bude chránit i ekonomické migranty nebo ty, kteří před fatálním, bezprostředním nebezpečím neutíkají. Dochází v něm ke směšování a rozmělnění pojmů legální a nelegální migrace. To může mít zcela fatální důsledky. Pakt je navíc psán velmi vágním způsobem, umožňujícím různé interpretace.

Nesouhlasím ani s argumentem Pirátů, kteří říkají, že by se globální témata měla řešit na globální úrovni prostřednictvím podobných dokumentů. Potenciál masové migrace tu existoval vždy, neboť ve světě existují regiony bohaté a bezpečné, bohužel však i místa velmi chudá, zubožená.

Otevření se Evropy masové migraci neučinila abstraktní politická elita na globální úrovni, ale velmi konkrétní politici v konkrétních evropských státech. Ti umožnili, aby se vždy existující potenciál masové migrace mohl ke škodě našeho kontinentu naplnit. Ani snaha o zastavení či zmírnění migračních toků nepřišla od „globální vlády“, ale od politiků a představitelů národních států typu Kurze, Orbána, Salviniho či domácích politických konkurentů kancléřky Merkelové.

Jsem bytostně přesvědčen, že otázky migrace se mají v co možná nejvyšší míře řešit na národní úrovni. I proto bude dobře, když se Česká republika ke globálnímu paktu o migraci nepřipojí. Jen bychom v podobných tématech neměli získat odvahu k jejich odmítnutí až ve chvíli, kdy se stejnou cestou vydá některý ze starých členských států EU – jako v tomto případě Rakousko. Argumenty byly přitom jasné už dávno před tím. Koneckonců, pokud je dokument skutečně tak nezávazný, jak někteří tvrdí, pak jeho nepodepsání nebude mít žádné negativní důsledky.

Autor je místopředseda poslaneckého klubu ODS

LN, 12.11.2018