Že to nemá místopředseda vlády Hamáček jednoduché, je nabíledni. Už jenom jaké trable mu způsobil skandál „Vrbětice-gate“! Na jeho začátku se dokonce dopustil výroku, že plánovaná a bleskem zrušená cesta do Moskvy byla pouhopouhý zastírací manévr pro následné masivní vyhošťování ruských rozvědčíků. Čímž upomněl na právě deset let staré povídačky někdejší političky Kristýny Kočí z Věcí veřejných. Mluvila o „cílených lžích“, jež byly v rámci diskreditačního mocenského boje zveřejněny na nahrávkách s jejím hlasem. Dnes už neexistující straně s policejními metodami se tehdy mimochodem začalo říkat „Věci zveřejněné“.

Krom toho, že se stávající předseda ČSSD zamotal do „výbušného“ skandálu, který při aplikaci úplných základů kritického myšlení vyvolává daleko více otázek než jasných odpovědí, má na krku i další potíž. Jakožto ministr vnitra si ji způsobil čistě sám, byť také tady lze právem předpokládat jistý vnější nátlak. Jde o návrat „Nočního vlka“.

Na post svého zástupce totiž pozvedl korupčními skandály proslulého přítele Michala Haška. Druhdy jihomoravského hejtmana, předsedu poslaneckého klubu socdemokracie a člena těžko říci kolika nejrozmanitějších správních rad. V neposlední řadě rovněž absolventa právního studia na krajně pochybné (stranické) vysoké škole ve slovenském Sládkovičově. Na tom je víc než dost. Ovšem nepřidat k takto robustnímu informačnímu korpusu ještě alespoň zmínku o „rodinném fotu“, co si Hašek pořídil s ruským motorkářským gangem Noční vlci, to by znamenalo vynechat na dortu pověstnou třešničku.

Spojit vlastní politickou činnost s pravděpodobným patologickým lhářem, jehož maléry lvím podílem přispěly k odcházení „oranžových“, to už chce od Hamáčka silný žaludek. Jako by se byl právě rozhodl dát v širou známost, že po dlouholetém běsnění neschopných a všeho schopných už na naší nejstarší straně není co zachraňovat. Tudíž likvidační partajní party uhání již zcela nepokrytě naplno do propasti: když už, tak už.

Comeback „Japonské kalkulačky“, jak pro záplavu funkcí Haškovi láli kritici, byl chystán dlouho. Již zkraje předminulého roku byl takříkajíc exhumován do Legislativní rady vlády. Čekalo se toliko na vnitrostranické volby, po nichž je teď zcela jasné, proč právě ten který náměstek vnitra (jinak cestovatel po ministerstvech) přešel do čela MZV. Tomu se říká zabít hodně much jednou ranou!

V podstatě hledíme na agonii Lidového domu. Smutný závěrečný proces vytěžování zbytkové moci České strany sociálně demokratické před její mimoparlamentní smrtí. Šelmy se sbíhají na kořist. Hašek je přece tradičně Zemanův člověk, stejně jako nedávno na ministerstvo spravedlnosti na stejný post dosazený exministr zahraničí Jan Kohout. Ještě rychlé uchopení postů či následná parcelace zbytkového majetku nejstarší partaje, to je to, oč tu běží. Vyplývá, že „Honza“ Hamáček, vítěz onlajnového hlasování, na vůdčí pozici rezignoval. Vyhrát chtěl patrně už jen proto, aby se do budoucna – třebas v konjunkci vlivu prezidenta a zaminira – profesně zabezpečil.

Obdobný text publikoval Deník(.cz)