Pražský primátor Pavel Bém předstihl v žebříčku popularity ministryni obrany Vlastu Parkanovou. Jak je vidět, většina občanů zřejmě preferuje turistiku před zpěvem. Není se čemu divit, už zakladatel Sokola Miroslav Tyrš prosazoval zásadu, že ve zdravém těle je i zdravý duch.

Na tom, že někteří politici posílili, zatímco jiní oslabili, není zas nic tak divného. Zvláštní se může zdát, že vicepremiér Jiří Čunek neklesá na žebříčku popularity až k nejnižším stupínkům. Vždyť kolik komentátorů v poslední době vyslovilo tezi o tom, že lidovcům klesají preference kvůli kauze jejich předsedy?

V tomtéž kontextu není bez zajímavosti, že parlamentní opozice vyvolala a následně také hned prohrála hlasování o nedůvěře vládě. Levice si zřejmě nedala mnoho práce s vymýšlením věrohodného důvodu, když místo programových výtek sahá jen a jen po kauze lidoveckého vicepremiera.

Zřejmě nikdo nepochybuje, že jde o dobře připravenou pomstu vládní koalici za Kubiceho zprávu, a že celý případ se stává zástupným problémem pro vyostření souboje dvou nejsilnějších parlamentních stran.

Na druhé straně je podle mne jen otázkou času, kdy Jiří Paroubek pochopí, že „kauza Čunek“ je pro jeho stranu kontraproduktivní, protože volič není blbec a nenechá si dlouho věšet bulíky na nos.

Prazvláštní náhodou v den zmíněného hlasování poslanci petičního výboru obdrželi balík podpisových archů, na kterých občané vyjádřili Jiřímu Čunkovi podporu. Desetitisíce lidí svým podpisem projevily svobodný názor a jen formální nedostatky zabránily dalšímu projednávání této petice.

Nevím, jak kdo, ale já osobně začínám mít pocit, že přes údajně klesající preference KDU-ČSL se v naší společnosti začíná rodit cosi neobvyklého. Přes téměř nepředstavitelný mediální a politický tlak, hraničící téměř s vydíráním, má předseda křesťanských demokratů mezi lidmi téměř instinktivní podporu. I přes odpor rybářů totiž obyčejní lidé zpravidla fandí hbité štice v rybníku plném líných kaprů...

Právo, 25. 6. 2007

poslanec KDU-ČSL