Soutěže na monitorování odsouzených zatím vypadaly dost podezřele

Klausova loňská amnestie, jakkoliv právem kritizovaná, měla i jednu dobrou stránku. Jako každá amnestie. Uvolnila věznice. Aměla v našem případě ještě další pozitivní dopad. Ustaly tlaky na rychlou realizaci veřejné zakázky "elektronického monitoringu" odsouzených k trestům domácího vězení (TDV).

Nyní budemít nová ministryně spravedlnosti se svým týmem dostatek času nejen k důkladné analýze celé situace, ale především k rozhodnutí, jakou cestou se vydat. Vprostředí informačních technologií (IT) je totiž zrádné jednoznačně a dlouhodobě předvídat vývoj. To se však na druhé straně leckomu zamlouvá, protože takové nejasné prostředí vytváří ideální podmínky pro vytváření takzvané vaty, jíž je charakteristická nejedna veřejná zakázka. A v oblasti IT jsou pochybnosti ohledně cenových podmínek vypsaných veřejných zakázek snad ještě o celý řád vyšší než jinde.

Daniela Kovářová, nestranička nominovaná ODS do úřednické vlády Jana Fischera, převzala v květnu 2009 rozpracovaný projekt od svého předchůdce Jiřího Pospíšila. Původní zadávací dokumentaci veřejné zakázky v hodnotě 900 milionů korun vypracovala advokátní kancelář Dáňa, Pergl a partneři. Kovářová však v březnu 2010 vyhlásila veřejnou zakázku se zadávací dokumentací, podstatně přepracovanou advokátní kanceláří exministra spravedlnosti Pavla Němce. Hodnota kontraktu se přiblížila dvěma miliardám korun, neboť prý byla kalkulována na čtyři tisíce odsouzených k TDV.

V červenci 2010 se na ministerstvo spravedlnosti vrátil Jiří Pospíšil a zrušil mimo jiné i sledovaný tendr, prošetřovaný Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže kvůli podezření, že zadávací podmínky byly komusi šity na míru. Ačkoliv Pavlu Němcovi po tom nic nemuselo být, on za své poradenské služby jistě nebyl podplacen (ve smyslu nízké odměny), kvůli zrušení tohoto tendru si ostře vyjel na Pospíšila. Že prý jde o osobní pomstu.

V červenci 2012 se novým ministrem spravedlnosti stal Pavel Blažek. V prosinci byl na ministerstvu zpracován dokument hodnotící první zkušenosti, získané experimentem s elektronickým monitoringem odsouzených k TDV. Následný časový harmonogram počítal s tím, že tentokrát bude třistamilionová soutěž vypsána v dubnu 2013.

K tomu je třeba upřesnit, že první soutěž se týkala jak dodání monitorovací techniky, tak i vlastního monitorování. To by prováděla soukromá firma, které by stát svěřil poměrně značnou sumu velmi citlivých informací. Proto byl ve vzduchu i zádrhel ve smyslu ochrany osobních dat.

I zamýšlená druhá třistamilionová zakázka, přestože se týkala pouze dodávky a servisu systému, nikoliv vlastního monitorování, však byla podle odhadu odborníků zhruba o sto milionů předražena. I tak je možné odhadnout, kolik bylo "vaty" již v té první, devětsetmilionové zakázce. Dech se docela zatají, když si porovnáme reálně odhadovanou cenu kontraktu (200 milionů) s tím, kam se vyšplhala za "odborného poradenství" Pavla Němce (téměř dvě miliardy). Takové náramky by ovšem musely být asi vykládány drahokamy.

V lednu 2013 však udělal Václav Klaus svou amnestií utrum všem šibalům a oligarchům a dalším podezřelým týpkům, kteří se kolem potenciálního tendru na elektronické náramky stále motali.

Všechny kalkulace ohledně zaplněnosti věznic a předpokládaně uložených trestů domácího vězení vzaly amnestií zasvé. Veřejná zakázka původně počítala maximálně s dvěma tisíci monitorovaných (kdepak se asi vzaly ty Němcovy čtyři tisíce?). Amnestovány byly převážně osoby, u nichž bylo možno počítat s přeměnou nepodmíněného trestu odnětí svobody na trest domácího vězení, elektronicky monitorovaný.

Tím vyvstala naprosto zásadní otázka, zda je v této zcela nové situaci po prezidentské amnestii důvodné a hospodárné uvažovat o realizaci tohoto projektu v původním rozsahu.

Nadto bude nutno - vzhledem k překotnému tempu rozvoje IT - uvažovat i o variantě nikoliv nákupu, ale pronájmu systému. Taková zakázka, byť by byla dražší, by zase mohla obsahovat podmínku průběžné modernizace pronajatých prostředků monitorovacího systému. To by zase provoz celého systému činilo výrazně bezpečnějšíma odolnějším vůči vnějším vlivům a napadením.

Nestranička Marie Benešová, Pospíšilova nástupkyně v úřadu, celý projekt rozumně "připozastavila". Projekt elektronického monitorování, jakož i trest domácího vězení jsou věci rozumné a bude prospěšné v nich pokračovat.

Odborníci mají nyní možnost problematiku promyslet úplně z gruntu nově. Zapracovat zkušenosti a trendy v zahraničí.

Nyní má nové osazenstvo ministerstva spravedlnosti dostatečný časový prostor.

Přejme sobě i jim, aby této situace rozumně využili.

LN, 23.1.2014