Prezident republiky zaměstnává jako svého kancléře Vratislava Mynáře již bezmála čtyři roky bez bezpečnostní prověrky a zdá se, že Mynář v této funkci vydrží do konce mandátu Miloše Zemana.

Soud sice přijal jeho žalobu kvůli neudělení prověrky více než před rokem, ale jak zjistily Lidové noviny, advokát pana kancléře žádá soud, aby počkal na rozhodnutí v podobné kauze, kterou projednávají u Evropského soudu, a tím se věc bude táhnout ještě déle. Jenže tím může ohrozit Hrad před prezidentskou volbou.

Problém je totiž v tom, že podle organizačního schématu Pražského hradu „jsou kancléři podřízeny, mimo jiné, analytický odbor, oddělení vnitrostátních a zahraničních cest, zahraniční odbor, odbor spisové a archivní služby, odbor bezpečnostní a odbor ekonomický a personální“.

A jak mi sdělil renomovaný advokát Tomáš Sokol, nedovede si vůbec představit, že by tyto odbory mohly pracovat jen s veřejně přístupnými informacemi. Lze naopak s velkou pravděpodobností předpokládat, že řada informací, se kterými kancléř pracuje, je v nějakém stupni utajení.

Dle paragrafu 4 zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti se utajované informace klasifikují stupněm utajení a) Přísně tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky, b) Tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit vážnou újmu zájmům České republiky, c) Důvěrné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmům České republiky, d) Vyhrazené, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy České republiky.

O utajení a jeho stupni rozhoduje původce, stojí v zákoně. Lze si proto jen obtížně představit, že by kvůli problémům s vedoucím Kanceláře prezidenta republiky s bezpečnostní prověrkou původci neutajovali žádné informace výše uvedeného charakteru, aby k nim mohl pan Mynář. „Už proto, že nejde jen o vůli původce, ale stupeň požadovaného utajení je odvozován od míry újmy, která hrozí vyzrazením utajované skutečnosti,“ říká Tomáš Sokol.

Kromě vnitřních tajných informací, jako je například zabezpečení cesty prezidenta po republice či zabezpečení prostor Hradu atd., lze předpokládat, že do Kanceláře prezidenta přicházejí i informace zvenčí, vojenské, zpravodajské, bezpečnostní, které mají nějaký stupeň utajení, a proto už jejich utajení kancelář nijak ovlivnit či měnit nemůže.

V tomto případě ale nejde jen o selhání prezidentské kanceláře, ale i Národního bezpečnostního úřadu, protože ten má nejen právo, ale i povinnost dodržování těchto pravidel kontrolovat a případné porušení sankcionovat jako přestupky. U fyzické osoby je maximální pokuta milion korun, ale taky lze takové jednání kvalifikovat jako trestný čin.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus