Nezaměstnanost je jedním z důležitých témat předvolební kampaně. Týdeník EURO oslovil volebního lídra ODS Petra Nečase, který se problematice práce a sociálních věcí dlouhodobě věnuje, a místopředsedu a stínového ministra práce a sociálních věcí za ČSSD Zdeňka Škromacha, aby představili kroky, kterými hodlají bojovat proti nezaměstnanosti. Současně statistický úřad vydal nová data za měsíc duben, která ukazují na první pohled poměrně výrazné zlepšení na trhu práce.

Obojí ujde

Modrý a oranžový scénář boje s nezaměstnaností se od sebe diametrálně liší, nicméně oba jsou poměrně reálné. Zatímco ODS spoléhá na podnikatele a snaží se pro ně navrhnout co možná nejvhodnější prostředí, sociální demokraté spíše spoléhají na návrat růstu. Jejich opatření jsou totiž vesměs navázaná na výdajovou stranu rozpočtu, od přímého převzetí tržní role státem v oblasti infrastrukturních investic, až po částečně dluhové financování projektů, podpořených fondy EU. Otázkou zůstává, která forma boje proti nezaměstnanosti bude v současných podmínkách a stavu ekonomiky v Česku méně riskantní.

Dubnová „vzpruha“

Statistický úřad oznámil, že nezaměstnanost od únorového vrcholu, kdy dosáhla hodnoty 9,9 procenta, už druhý měsíc klesá. Aktuální číslo je tedy 9,2 procenta, což znamená přibližně 540 tisíc lidí bez práce. „Dobrou zprávou je navíc fakt, že na snížení počtu nezaměstnaných se podílel i vyšší počet těch, kteří nalezli novou práci,“ říká hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík v reakci na to, že počet lidí na jedno volné pracovní místo se na konci března snížil na 17,3 z rekordní úrovně 18,2 na začátku roku. Evidentně jde o jev daný z největší míry nástupem sezonních prací, který navíc, na rozdíl od loňska, nekompenzovalo masové propouštění v průmyslu. Pokles by podle analytiků mohl pokračovat až do června, nejpozději však do září, kdy jednak dojde k přílivu absolventů škol a firmy opět začnou propouštět sezonní pracovníky. Nezaměstnanost naopak rostla v Praze. Ta je výjimečnou oblastí s vysokou koncentrací služeb, které stále ještě tlačí ekonomiku dolů, zatímco průmysl už pomalu nabíhá. Ministerstvo financí vydalo revidovaný odhad vývoje HDP, kdy namísto růstu o 1,3 procenta předpokládá tempo o dvě desetiny vyšší. Co z toho plyne pro efektivitu obou protichůdných volebních programů?

Doma vedou modří

Za celý rok můžeme stran zaměstnanosti očekávat spíš stagnaci. Tam, kde se loni propouštělo, dochází k částečnému obnovení počtu pracovních míst, kdy zaměstnání získávají právě dříve propuštění zaměstnanci. Podle vyjádření předsedy Svazu exportérů Jiřího Grunda se spousta firem nachází na hranici bankrotu. Poslední velký krach zaznamenalo Prostějovsko, kde skončil tradiční výrobce oděvů OP Prostějov. Zakázky v průmyslu rostly v dubnu tempem 15 procent, což je po předchozích propadech stále zoufale málo. Růst průmyslu je tak daný především postupnou obnovou zásob. V této situaci je pro naši ekonomiku zdravější program ODS, který nezatěžuje téměř vůbec státní rozpočet (sama strana uvádí, že v roce 2011 zatíží deficit 700 miliony korun a rok nato bude saldo pracovní politiky dokonce kladné, konkrétně 7,1 miliardy korun), ale hlavně vychází vstříc podnikatelům různými způsoby, jak reagovat na měnící se podmínky. Riziko programu ČSSD spočívá ve vysokých nákladech na suplování soukromého sektoru do té doby, než se sám vzpamatuje. Čekání na dvou- či tříprocentní růst, který by sociálním demokratům v kombinaci s plánovanou masivní státní podporou zřejmě stačil k vytvoření onoho statisíce míst, by mohlo být nikoli nepodobné čekání na Godota.

Mezinárodní rozměr

Českou nezaměstnanost začíná negativně ovlivňovat i řecká krize. Spojovací linka zdánlivě nesouvisejících problémů vede přes bankovní sektor. Server Patria Online upozornil na to, že cena kontraktů CDS, tedy jakéhosi pojištění proti selhání dlužníka, narostla u pětadvaceti předních evropských bank a pojišťoven na rekordní úroveň. Tyto kontrakty jsou obecně akceptovaným indikátorem finanční kondice dané instituce. Důvěryhodnost bank je determinována celkem logicky také důvěryhodností zemí, v nichž mají tyto finanční domy rozpůjčované stovky miliard eur. Výsledkem růstu cen CDS je bohužel to samé, co se dělo bezprostředně po pádu Lehman Brothers. Opět zamrzá mezibankovní trh. Banky si přestávají půjčovat mezi sebou. Spolu s rostoucím rizikem prasknutí čínské úvěrové bubliny může vést k dalšímu kolu recese. Už nyní dochází ke snížení kvality státních dluhů držených bankami a dokonce i nám hrozí snížení ratingu. Reakce bankovního sektoru je prostá. K udržení kapitálové přiměřenosti musí banky přikročit ke snížení rizika i objemu financování soukromého sektoru. Tento řetězec událostí by nás posunul zpět na začátek roku 2008. Jít v této situaci do aktivní politiky zaměstnanosti doprovázené až desítkami miliard dluhového kofinancování by bylo hodně nebezpečné. Modří vedou dva nula.

Hlas lidu

Zbývá ještě srovnání, jak si oba programy vedou pod optikou těch, jimž by měly pomoci zaměstnávat. Sedm zaměstnavatelů v čele s poradenskou společností PricewaterhouseCoopers ČR vyzvalo ke změně legislativy, která by umožnila zvýšit flexibilitu pracovního trhu „Nedostatečná flexibilita pracovního práva v Česku je dlouhodobým problémem. V ideálním případě by legislativa měla zaměstnavatelům poskytnout dostatečné spektrum nástrojů pro řízení lidí v turbulentní době. Bohužel žádná z iniciativ o změnu a větší pružnost pracovního práva dosud nebyla dotažena do konce. Důsledkem stávajícího stavu pak může být i častější využívání takzvaného švarcsystému ze strany některých zaměstnavatelů,“ říká Klára Valentová, specialistka na pracovní právo z advokátní kanceláře Ambruz & Dark. Zaměstnavatelé v petici upozorňují na rigidní zákoník práce, jehož změnu má v hledáčku ODS, naopak reakce ČSSD na sebemenší uvolnění archaického pracovního práva více než co jiného připomíná hysterii. Modří tedy vítězí o tři body. Přesto je i tady nutné důrazně poznamenat, že ani široké spektrum opatření proti nezaměstnanosti z dílny ODS její míru nikterak výrazně nesníží, pokud bude tempo růstu HDP nadále připomínat ospalého lenochoda. Což je vlivem Řecka stále pravděpodobnější.

Týdeník EURO 20/2010