Exsoudruh, nyní socialista Jan Mládek, takto ministr průmyslu a obchodu, si opět pustil ústa na procházku.
Před pár měsíci si tento bývalý komunista vzal na paškál živnostníky a označil je za parazity. Jeho vyjádření nezůstalo bez odezvy a na jeho hlavu se snesla těžká a oprávněná kritika. Živnostníci narozdíl od něj vytvářejí hodnoty a pracovní místa. Náplní práce Jana Mládka jako politika je především žvanit. To mu zjevně jde dobře.
Ministr Mládek občas zapomene, že už není členem jediné vládostrany a majitelem rudé knížky, a padají z něj moudra hodná doby normalizace. Zkrátka soudruha v sobě nezapře. Po několika měsících klidu z něj nyní vypadlo další moudro odhalující jeho komunistické nitro.
Nyní se vyjádřil k sankcím vůči Rusku. Snad i ten největší zastánce Kremlu a jeho vládce ví, že sankce byly zavedeny jako reakce na ruskou agresi, kdy byl anektován ukrajinský Krym, a postupně nabývaly na síle s tím, jak Putinovo Rusko podporovalo materiálně i živou sílou separatisty.
Sankce se Janu Mládkovi nelíbí a on podotýká, že nemají žádný vliv a pokud ano, odnesou to obyčejní lidé. Za vším vidí americkou snahu o získání obchodních výhod.
„Zkušenost je totiž taková, že Spojené státy zavedou sankce a pak je samy nejrychleji ruší a americké firmy tam poté mají největší podíl. Neradi bychom, aby se české firmy staly obětí těchto her,“ říká Mládek.
Realita je ale taková, že sankce zavedené Unií a Spojenými státy jsou cíleně zaměřené proti okolí Putina a na ekonomiku Ruska. Výsledek je patrný. Oligarchové okolo Putina už jsou nervózní. Ruský rubl neustále padá a vzhledem k poklesu ceny ropy se tenčí i příjmy Ruska. Na ambiciózní plán masivní modernizace ruské armády nejsou prostředky.
Rusko se pod Putinem vrací k politice studené války, kdy ruské letouny a ponorky provokují či dokonce narušují prostor západních států. V současné době je Rusko pro okolní státy hrozbou, zejména pro postsovětské. V každém státě existuje ruská menšina, jejíž početnost je navyšována rozdáváním pasů.
Taková menšina je pak pro domovský stát velkým nebezpečím, že se po vzoru Ukrajiny bude odehrávat stejný scénář i jinde. Je jasné, že nikdo nepůjde do ostrého střetu se státem, který vyhrožuje jadernými zbraněmi. Jedinou cestou jsou sankce a pomoc napadené Ukrajině.
Jan Mládek se postavil na stranu Ruska a i když musí coby řadový ministr plnit příkazy premiéra a vlády, dává najevo, že jsou mu sankce proti srsti. Pojmy jako svoboda, agrese, anexe či vojenská podpora separatistů mu nic neříkají.
Za parazita se omluvil. Za možná úmyslné ignorování důvodů sankcí se neomluví. Láska k Rusku je u něj silnější než svoboda a podpora napadeného státu. Obviňovat USA za sankce jako odvetu za agresi a vidět v nich úmysl obchodních zisků jen ukazuje, že Mládkovo soudružské myšlení zamrzlo v komunistické totalitě.
Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora