Čím se vyznačují totalitní režimy? Mimo jiné také tím, že lidem, kteří mají „nesprávné“ názory, „špatný“ kádrový profil, „nevhodný“ původ či jsou jinak „podezřelí“, znemožňuje účast na správě věcí veřejných. A je jedno, zda přímo v politických funkcích, ve veřejné správě, v bezpečnostních složkách, ve školství či jinde.

Za tím účelem si totalitní režim vydržuje své kádrováky, práskače, biřice, udavače, kolaboranty a jinou podobnou havěť. Během obou totalit, kterými si naše země prošla, tedy během té nacistické i komunistické, jsme si podobných týpků užili víc než dost.

A už je to tady zase! Tentokrát nikoli ve jménu zářné komunistické budoucnosti, ani v zájmu tisícileté říše, nýbrž s vidinou jediného správného eurofilního a multikulturního světa. Pohůnků ochotných být apoštoly nové totality se vždycky najde dost.

A tak se Miroslav Kalousek, kdysi předseda KDU-ČSL, později předseda TOP 09 a nyní předseda jejího poslaneckého klubu, pohoršuje nad tím, že na nového rektora Policejní akademie, jediné policejní vysoké školy v České republice, aspiruje David Dlouhý.

No představte si to, jaká je to opovážlivost. Ten Dlouhý byl členem hnutí Trikolóra, ba dokonce byl jejím odborným garantem pro bezpečnostní oblast. A kdyby jen to! On dokonce v minulosti vyslovil kritický názor na Evropskou unii. Taková drzost! Taková neodpovědnost! A tak eurosoudruh Kalousek už bije na poplach, trochu vyhrožuje a pro jistotu zároveň zodpovědného ministra předem ostouzí. Na Twitteru napsal:

„´Pomáhat a chránit´. V čele Policejní akademie má stát osoba, která si přeje naše vystoupení z EU. Pokud s tímhle nic neuděláte, @jhamacek, nejste k ničemu.“

(Ponechme stranou, že pan předseda poslaneckého klubu ty zápory trochu popletl, takže to moc nedává smysl. To bychom pak museli rovněž spekulovat, v jakém se pan předseda nacházel stavu, což opravdu není předmětem tohoto článku.)

Není to poprvé, co bezpáteřní a bezcharakterní Kalousek takhle vyskakuje. Mám s tím ostatně osobní zkušenost. Když jsem se před časem ocitl v nominaci do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, také neváhal pozvednout hlas, ba dokonce přispěchal na promptně svolanou demonstraci podobných novototalitních pohůnků, aby vlastním tělem chránil novou totalitu. To by tak hrálo, aby v mediálně radě seděl někdo, kdo tvrdí, že veřejnoprávní média nemají být hlásnou troubou pouze jednoho jediného „správného“ názoru.

A propos. Stále je to ten samý Kalousek, kdysi pionýrský recitátor budovatelských veršů a dnes verbální bolševikobijec, který chtěl s Paroubkem sestavovat vládu za tiché podpory komunistů, a když tehdy u vlastních lidovců narazil, obratem přispěchal s vyprávěnkou, že to vlastně celé myslel úplně jinak a že jen my ostatní hlupáci jsme genialitu jeho mocenských úskoků nepochopili.

Kdepak, soudruhu Kalousku! Mýlíte se. My vás pochopili už dávno. A právě proto vámi pohrdáme.