Na pátečním semináři lékařů k financování zdravotnictví vystoupil i ministr Rath a jistě zaujal nejen všechny přítomné. Prohlásil totiž, že bude-li po volbách menšinová vláda ČSSD podporovaná i hlasy KSČM, lze předpokládat, že by se spoluúčast pacientů na léčbě nezvýšila.

Všimněme si, jen tak mimochodem, jak chlácholivě působí v jeho větě spojka "i". Má přesvědčit lékaře i občany, že se nemusí bát skryté koalice sociálních demokratů s komunisty, neboť ti budou vládu podporovat spolu s ostatními stranami (proč by potom vláda musela být menšinová, už ale nedodává).

Pan a vbrzku rovněž přítel Rath si je ale vědom nejistého volebního výsledku, a proto dodává, že pokud by ČSSD byla v koalici s nějakou stranou (zde vypouští slůvko "demokratickou", ale z dalšího textu je zřejmé, že takovou na mysli přece jen chválabohu má), lze očekávat, že ČSSD by byla pod tlakem a zřejmě by spoluúčast zvýšena byla. Pan ministr pak opatrně připouští, že spoluúčast by nějaké peníze přinesla.

Bodejť by ne, chce se automaticky dodat. Pan a přítel ministr zřejmě nebere na vědomí, že kupříkladu v Řecku nebo ve Španělsku stojí návštěva lékaře 30 euro, takže naše pacienty by nějakých dvacet korun nezabilo. Stejně jako nebere v potaz, že každá návštěva lékaře je spojena s receptem - dát dnes pacientovi "pouhou" radu, to je jako ho zanedbat. Když tedy pacient nedostane recept, má sice za to, že jej lékař odbyl, ale zaplatit v lékárně za vytoužený předpis paušální poplatek se mu nechce. Přitom ale průměrná cena receptu je dnes přes 700 Kč! To se zdá být jednou z možností, jak našemu zdravotnictví a zdravotním pojišťovnám ulevit a jak systém alespoň zčásti zefektivnit.

Pan ministr si neuvědomuje, že šetřit se dá už v malých ordinacích a že náprava systému nemusí začít hned bouráním největší zdravotní pojišťovny a její mnohamiliardovou sanací. Nebo si to možná uvědomuje, ale kandiduje za sociální demokracii, a proto nemůže začít u pacientů, často voličů ČSSD.

Pan Rath má samozřejmě smělé plány a na každou otázku či problém hned několik pohotových odpovědí, jenže ono to zcela závisí na jiné, ovšem dost podstatné "maličkosti", a to jestli za pár měsíců bude pan Rath stále ještě ministrem zdravotnictví.

Tato podmínka se pro něj stává čím dál větším kamenem úrazu. Již nyní začínají experimenty slovutného pana ministra přerůstat přes hlavu nejen jeho šéfovi, ale zajídají se celé zdravotnické obci, která to dává - opět k páně Paroubkově nelibosti - dost hlasitě najevo. Vzhledem k tomu, že lékaři, zubaři a lékárníci plánují své nové protesty na květen, tedy na dobu, kdy se má přítel Paroubek nechat zvolit předsedou sociálně-demokratické strany, znelíbí se velevážený pan ministr svému veliteli o poznání víc.

Protože je důvodný předpoklad, že vážený přítel Rath ve svém volebním obvodu, tedy v Praze, volby projede, bude to v očích ctihodného pana předsedy vlády další hřebíček do jeho rakve. I kdyby ale ČSSD celé volby nakrásně vyhrála a za pomoci bolševické strany sestavovala vládu, ctěný ministr Rath v ní již pravděpodobně nebude. Soustředil totiž do rukou svých nebo do rukou svých oddaných služebníků příliš velkou moc - jen namátkou: ČLK, ČLK o.s., LOK-SČL, VZP, fakultní nemocnice a zdravotnická centra a v neposlední řadě pochopitelně ministerstvo samotné. Má-li tedy přímo nebo nepřímo obsazeno tolik významných postů, může si být jist, že bezskrupulózní pragmatik Paroubek mu takovou koncentraci moci neponechá ani náhodou. Na podzim se navíc začnou objevovat - dnes šikovně zakryté a narůžovo předvolebně nalakované - problémy rezortu znovu: všeobecná pojišťovna bude muset vrátit část miliard darovaných jí kvůli předvolebnímu zázračnému ozdravění, platby nemocnicím, lékařům a lékárníkům se znovu začnou více opožďovat, celý zdravotnický sektor bude opět takřka bez peněz a potřebné operace se začnou stávat stále řidším úkazem...

O eventualitě, že by si vláda sestavená z jiných demokratických stran ponechala jako šéfa zdravotnického rezortu zrovna ctihodného ministra a člena ČSSD Ratha, snad ani není nutno uvažovat.

Dny váženého ministra Ratha ve funkci jsou tedy, jak se zdá, sečteny. Nebylo nám s ním dobře, bez něj nám bude líp.

Že to celé je jenom spekulace? Že přání je otcem myšlenky? No, však uvidíme.