Ministr zdravotnictví bývalé i nové vlády Adam Vojtěch se pochválil, že dosáhl historického úspěchu v dohadovacím řízení o úhradové vyhlášce na rok 2019. Při těchto debatách se dohadují pojišťovny se zdravotníky o základních mantinelech, jak se bude v příštím roce platit za zdravotní péči.

Tentokrát se dosáhlo shody opravdu rychle a ministr Vojtěch k tomu nepochybně přispěl. Pojišťovny nabídly zdravotníkům plošné zvýšení plateb o pět procent, a když se chtěli zdravotníci k ministrovi odvolat, že to je málo, tak se dozvěděli, že pět procent považuje za maximum možného. Zdravotníkům nezbylo, než potupně ustoupit a souhlasit.

Když se politik pochválí, že něco dokázal, tak tím obvykle zakrývá, že došlo k nějakému průšvihu. Bohužel se tato zkušenost potvrdila i v debatě, kolik Česká republika vydá napřesrok za léčení svých občanů. Pětiprocentní nárůst není příliš, i když by se to mohlo na první pohled zdát.

Reálně se totiž jedná o maximálně tříprocentní nárůst, protože například ministerstvo financí očekává dvouprocentní inflaci. Když se k tomu připočte, že horní hranice možných příjmů všechna zdravotnická zařízení nedosáhnou, pak čeká zdravotnictví jen velice střídmý nárůst příjmů.

Pokud se na to člověk podívá z pohledu potenciálního pacienta, pak věru nemá důvod k nadšení, spíše k otázce, za koho to vlastně bojuje ministr zdravotnictví.

Nelze přehlédnout, že ministr svým zásahem do dohadovacího řízení zdravotních pojišťoven prodlužuje stav několika posledních let, když příjmy pojišťoven rostly utěšeným tempem. V časech prosperity utěšeně rostou platy zaměstnanců i zisky podnikatelů, ze kterých pojišťovny vybírají svůj zákonem určený podíl. Například loni to bylo o osm procent.

Ovšem jen polovičním tempem rostly příjmy zdravotnických zařízení. Zbylé peníze se hromadí bez užitku na účtech zdravotních pojišťoven. Koncem května jich bylo už 35 miliard korun a jejich objem roste každý měsíc o miliardu. Dá se tedy čekat, že pojišťovny do konce roku překonají historický rekord z počátku roku 2009, kdy měly na účtech rezervy 40 miliard.

Pojišťovny obvykle vysvětlují, že rezervy jsou potřeba, protože může přijít stejná krize jako v roce 2009. Není jisté, jak pojišťováci k této informaci přišli, nutno však připomenout, jak se část rezerv z roku 2009 rozpustila tím, že stát reálně snížil své platby za státní pojištěnce.

Přirozeně vzniká podezření, že peníze na účtech pojišťoven jsou s celými pojišťovnami určeny k privatizaci. Nedojde k ní letos, ale proč by k ní nedošlo třeba a tři roky. Poptávka po desítkách volných miliard v průběhu času poroste.

Česko utrácí za zdravotnictví výrazně méně než země západní Evropy. Proto berou lékaři i sestry několikrát méně než třeba němečtí kolegové, a také proto jsou některé druhy péče v Česku hůře dostupné, dokonce i takové, při kterých jde o život.

Tyto nedostatky je třeba zlepšit, daňoví poplatníci také odevzdávají dost peněz, aby se nutné investice či valorizace aspoň zahájily. Pokud se ministr zdravotnictví chlubí tím, že potřeby zdravotnictví i jeho pacientů ignoruje, pak to je důvod, proč se obávat příštích dnů.

Autor je komentátorem Echa24.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus