Člověk by si mohl myslet, že mu tak jde o zahraniční politiku. Že v ní chce něco zásadního prosadit. To je ale přesně to, co v jeho počínání naprosto chybí.
V úterý se ve Sněmovně odehrávaly klíčové zahraničněpolitické body (Lisabonská smlouva, Tibet apod.) - a na pana ministra nikdo ani nevzpomněl.
Ministr zahraničí je spoluodpovědný také za to, že vládní koalice zabránila projednání pravidelného bodu „protiraketová obrana“. Vpředvečer summitu NATO se jednalo o naprosto stěžejní bod české zahraniční politiky. Ministr Schwarzenberg se vůbec neobtěžoval projednat na výborech a v plénu parlamentu klíčový dokument – nótu zahajující strategický dialog mezi ČR a USA, která byla přijata v souvislosti s nedávnou návštěvou premiéra Topolánka v Bílém domě ve Washingtonu. Tyto mimořádné kroky naší zahraniční politiky se dějí prakticky mimo dosah veřejnosti a ve skrytu i před samotným parlamentem.
Vzhledem k tomu, že vládní koalice v čele s Topolánkem zabránila projednání příslušného bodu, nebylo možné nikomu položit zásadní otázku. Summit NATO má pokračovat schůzkou v Soči mezi Georgem Bushem a Vladimírem Putinem, na které prý může být přijat nový strategický rámec (dohoda) mezi USA a Ruskem. Protiraketová obrana by byla jen jedním z prvků této dohody. Otázka zní: Je tato strategická dohoda v souladu s českým zájmem? Je v souladu se zájmy Evropy?
Mirek Topolánek na loňském kongresu ODS volal, že hlavním důvodem budování protiraketové obrany v ČR je zabránit sklouzávání do geostrategického vlivu Ruska. Nejsem si jist, jestli český premiér i po návštěvě Washingtonu skutečně zná význam a rozsah současných rusko-amerických jednání.
Karla Schwarzenberga bych se na tyto otázky skoro bál zeptat. Zvykl jsem si, že se odpovědi nedočkám. Pan ministr ze pravidelně zmůže pouze na nějaké průpovídky a chlácholení. Charakteristická byla jeho odpověď v poslední televizní debatě, ve které jsem mu připomněl, že západní Balkán je oficiální prioritou české zahraniční politiky. Měli bychom mít na otázku Kosova proto jasný silný názor a prosazovat ho. Pan Schwarzenberg reagoval ve stylu: Na to jsme příliš malí páni. Tohle rozhodují jinší kabrňáci. Máme ministra zahraničí, který vám nejčastěji řekne: Tenhle vlak už jede svým směrem, s tím už sotva co naděláme.
Pan ministr se ani neobtěžoval vyhovět usnesení zahraničního výboru PS, které mu ukládá eventuální návrh na uznání Kosova předložit nejdříve Sněmovně, než s ním půjde do vlády. Jen pokrčil rameny, že to prostě nestihl.
Když je pátým kolem u vozu ministr zahraničí, stává se jím i celá země.
místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí ČSSD