Neviditelný pes

POLITIKA: Mimořádně odporný eurokandidát!

11.4.2014

Jedničkou na kandidátce ČSSD pro květnové volby do Evropského parlamentu je sociolog Jan Keller. Kdyby nás měl ve Štrasburku a v Bruselu reprezentovat tenhle člověk, museli bychom si ublinknout hnusem.

1. Bezcharakterní kariérista

Když bylo Janu Kellerovi pouhých osmnáct let, vstoupil do KSČ. Díky tomu se stal nejen asi nejmladším komunistou v okrese Frýdek-Místek, ale i slouhou režimu, který je podle zákona 198/1003 "zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný". Později to vysvětloval těmito slovy: "Jestliže člověk pracoval v oblasti společenských věd, tak předpokladem byl vstup do komunistické strany… Pokud budu cynický, tak jsem se tehdy poprvé zachoval naprosto pravicově. Myslel jsem jen na svůj osobní prospěch. Byla to normální součást běžné a nikterak oslnivé životní dráhy člověka ve společenských vědách. Mým největšším snem tenkrát bylo získat zaměstnání ve Slezském muzeu v Opavě…"

Do zločinecké partaje tedy Keller kdysi nevlezl z přesvědčení, z mladické hlouposti ani z nedostatku informací (což by se snad ještě dalo omluvit). Vlezl tam jen proto, aby si zajistil teplé místečko. V jeho přiznání není náznak lítosti a vyznání viny, ale jen bezelstná hloupost. Kellerovi prostě vůbec nedochází, že něco udělal špatně a zaprodal se zlu. Jeho vstup do KSČ byl esencí čistě utilitární vyžírkovské kolaborace s režimem. Že v ČSSR byla nesvoboda a byla v ní pošlapávána lidská práva? No a co? Hlavní je, že Keller díky rudé knížce mohl dělat sociologa...

Ten člověk se prostě chová úplně stejně, jako kdyby po válce nějaký Němec prohlašoval: "Jo, zabíjel jsem Židy, ale to víte, bez toho bych býval nemohl dělat velitele koncentráku…"

2. Marxistický překrucovač vědy

Každý, kdo před listopadem 1989 působil v tehdejších "společenských vědách", musel vzít na vědomí, že vlastně nejde o žádné vědy, ale o pokřivenou komunistickou agitku. Keller navíc sociologii aktivně pokřivoval sám. Napsal tehdy řadu odborných prací, které z dnešního hlediska nejsou "odborné" ani náhodou. Třeba Soubor textů ke kritice nemarxistické sociologické teorie (1987) nebo Sociální jednání z hlediska marxistické sociologie (1988).

Kellerovou "odbornost" přesně vystihl Jan Štern, když o něm napsal: "Sociologie (a stejně tak politická ekonomie, filosofie, dějepis moderních dějin) byla tehdy součástí ideologické mašinérie totalitního státu a tím i nástrojem oblbování mas, aby byly snáze manipulovatelné. Pracovat v oficiálních ideologických strukturách, které provozovaly tzv. společenské vědy, bylo pro většinu z nás naprosto nepřijatelné a zavrženíhodné… Nevěřím na svobodné bádání a práci ve strukturách ideologického aparátu za normalizace. Bylo naprosto vyloučené, že by za normalizace v ideologických strukturách bylo možné byť i nepatrně svobodně pracovat. Ti lidé byli nástrojem lži…"

3. Lhář a demagog

Keller dnes varuje, že Američané chtějí v Evropě zakázat pořádání farmářských trhů. "Farmářské trhy jsou konkurencí velkým nadnárodním potravinovým řetězcům, zvýhodňují lokalitu," řekl Právu. "A Američané chtějí pod heslem rovné soutěže a rovných podmínek omezit farmářské trhy, aby mohly supermarkety a obchodní řetězce lifrovat svoje zboží o to jednodušeji a bez konkurence farmářských trhů."

Zemědělský expert Petr Havel vysvětluje, že je to naprostá hloupost . "Pan Keller se chce pouze zviditelnit před volbami do evropského parlamentu, a to klasickými frázemi o tom, jak nás Američani zničí," řekl Havel Lidovkám. Coby fanatický komunista prostě jen Keller nenávidí USA. "Lže, jako když Rudé právo tiskne," komentoval to Jan Macháček v Respektu.

4. Obdivovatel Pol Pota

Po listopadu 1989 se z Kellera stal guru českých ekologických aktivistů, kteří tehdy pořádali akce za hranou zákona. Brněnské Hnutí Duha se kvůli tomu v roce 1995 ocitlo na seznamu extremistů, který vypracovalo tehdejší Rumlovo ministerstvo vnitra.

Už v roce 1992 přitom Hnutí Duha vydalo Kellerovi knihu Až na dno blahobytu. Marxistický sociolog v ní tvrdí, že za všechno zlo světa může zvrácená moderní společnost, ženoucí se za bohatstvím a konzumem na úkor přírody. Jako správný sociální inženýr nabízí Keller i řešení: zrušit státní zřízení, sesadit národní vlády, zrušit obchod a vrátit se k "lokálním zemědělským komunám za podmínek fyzicky náročného zahradničení". Tedy k tomu samému, co v Kambodži vyzkoušel v praxi komunistický diktátor Pol Pot za cenu nejméně 1,7 milionu mrtvých.

Z Kellerova tvrzení, že zastavení údajné ekologické krize lze dosáhnout jen "přehodnocením našeho pojímání svobody", jde strach. O tom, co je a není "svoboda", by tedy napříště rozhodovali ideologové Kellerova ražení?

5. Obhájce dnešních komunistů

V rozhovoru pro Deník Referendum Keller prohlásil, že program komunistů je demokratický. "Žádný z příslušných právních a správních orgánů tento program za nedemokratický neprohlásil a kandidátům za KSČM nezakázal voleb se zúčastnit," řekl doslova. Podle této neuvěřitelné logiky byl "demokratický" i program Hitlerovy NSDAP.

A v Haló Novinách Keller o předsedovi KSČM řekl: "Vojtěch Filip patří k té nepatrné hrstce politiků, kteří v dnešní době dokážou uvažovat racionálně, mají kontakt s realitou a zastávají čitelné a pevné postoje." Neuvěřitelné!

Ještě neuvěřitelnější ale je heslo na Kellerových předvolebních billboardech: "Společně v Evropě." Tohle říká normalizační komunista, který v rámci stranické linie bojoval proti "západním imperialistům" a bránil Čechům svobodně cestovat za "železnou oponu"? Keller je přece spolupachatelem tehdejší rozdělené Evropy!

6. Nemravný ekoterorista

Na jaře 2001 krajský soud v Plzni zamítl žalobu na ochranu osobnosti, kterou na plzeňského radního Marcela Hájka podal někdejší šéf Hnutí Duha Jan Beránek, sociolog Jan Keller a další aktivisté. Nelíbilo se jim, že je Hájek veřejně označil za ekoteroristy. Chtěli, aby se jim omluvil, protože se prý "hrubě dotkl jejich občanské cti". V omluvě měl Hájek napsat: "Ve skutečnosti tito lidé vždy postupovali v souladu se zákonem a legitimním způsobem hájili svá vlastnická práva. Nedopustili se žádného jednání, které by bylo možné označit jako ekoterorismus..."

Během projednávání žaloby ale vyšlo najevo, že Keller patří mezi 92 aktivistů, kteří si v červnu 1996 společně koupili 250 m2 pozemku na plánované trase dálničního obchvatu Plzně. Na každého z nich tak připadalo 2,73 m2 plochy. Přiznali, že smyslem nákupu bylo jen a pouze zdržování obchvatu. Jenže podle názoru soudu je přesně tohle ekoterorismus, "vážně ohrožující životní prostředí obyvatel Plzně". V rozsudku se psalo, že kvůli obstrukcím projede každý den centrem Plzně 2000 kamionů. Výsledek? "Národní onkologický registr diagnostikuje ročně na území okresu Plzeň-město 1200 až 1300 nových nemocných se zhoubnými nádory," řekl soudce Alois Svoboda.

Příběh plzeňského obchvatu má ale ještě další pointu. Jeden z 92 aktivistů časem "vystřízlivěl" a v dubnu 2002 prodal svůj díl pozemku Ředitelství silnic a dálnic. Ekoteroristé Ivan Dejmal a Jan Keller to napadli žalobou. Jako spoluvlastníci prý totiž měli předkupní právo. Keller u soudu prohlásil, že ten třímetrový kousek chce jen proto, aby se mohl účastnit stavebního řízení na obchvat. Prý to považuje za "projev občanské angažovanosti". V únoru 2003 ale plzeňský soud žalobu zamítl, protože vlastnické právo "nesmí být v rozporu s dobrými mravy". Jinými slovy: účelové nakoupení pozemků na trase budoucí dálnice je podle soudu nemravné.

Autor je redaktorem serveru www.g.cz



zpět na článek