Klesající preference hnutí ANO zřetelně ukazují na meze politického hnutí, jehož strategie je založena pouze na marketingu.

Výsledkům průzkumů různých agentur sice nemusíme věřit, důležitější jsou vždy tendence, a ty v tomto případě ukazují jednoznačný pokles.

Podle nedělního volebního modelu agentury Kantar by si ANO pohoršilo o 2 procentní body na 25,5 procenta. Podle agentury STEM ze středy by si ANO pohoršilo o 2,5 procentních bodů na 32,5. A podle rovněž ve středu zveřejněného výsledku průzkumu agentury Median by ANO získalo 29 procent hlasů, což je o 1,5 procenta méně než v minulém měsíci.

Důvod tohoto poklesu preferencí nelze ale hledat jen jako důsledek protestů proti premiérovi a ve výsledcích předběžných auditů, protože jeden z průzkumů byl proveden před masovou demonstrací na Letné, tudíž i před zprávou z Bruselu a i před vehementní kritikou premiéra v nejčtenějším bulváru Blesk, který vyšel minulý týden, a příčinu je proto třeba hledat někde jinde.

Za nejúspěšnější prvek vládnutí ANO je nejčastěji označován marketing, na kterém je ANO postaveno, a proto bude třeba si vysvětlit, co tento pojem znamená.

Marketing označuje způsob zjišťování potřeb zákazníka, kterému se podle získaných skutečností nabízí zboží, které co nejvíce vyhovuje jeho potřebám. Úspěšnost se dá velmi brzy měřit reakcí trhu: buď zboží tyto požadavky zákazníka bezprostředně splňuje, a proto je zákazník kupuje, nebo zjistí, že byl podveden a nekupuje ho.

Použijeme-li ale stejnou logiku v politickém marketingu, situace je zásadně odlišná. Zákazník, tedy občan, nemá nikdy stejnou šanci bezprostřední kontroly kvality nabízených slibů lepší budoucnosti, a proto nutně k posouzení potřebuje mnohem delší čas, většinou několik let, aby sliby mohl posoudit, zvlášť když třeba jako v našem případě hnutí ANO chybí klasický politický program.

A zřejmě tady někde lze hledat ten nejpodstatnější důvod poklesu preferencí hnutí ANO: Lidem postupně dochází, že nedošlo k žádné radikální strukturální změně politiky, která je naopak stále závislejší na automobilovém průmyslu a ten má velké cyklické propady, ani k odstranění korupce, ale naopak, že celá politika vlády je založena na korupci jedné skupiny voličů, a to důchodců.

Zvýšení důchodů má jen zastřít neochotu provést důchodovou reformu a je jen vzkazem: O příjmy se důchodci postarejte sami. A podobně je to s fiskální politikou, jak nedávno řekl děkan Fakulty ekonomiky a statistiky VŠE: Fiskální politika této vlády, která chtěla být vládou pro všechny, je namířena v budoucnu proti všem.

Že marketingová politika nic neřeší, víme již od června 2016, kdy zastánci brexitu s heslem „Přišel čas vzít si naši zemi zpátky“ ani po třech letech nedokázali odchod z EU v zemi s nejstarší demokracií připravit. Marketing vyhrál, ale země prohrává. Tuto skutečnost jen potvrzuje věta, kterou často citují filozofové: lidé dělají dějiny, aniž by věděli, jaké dějiny dělají.

Autor je publicista