Za současnou situaci, která ani zdaleka není ústavní krizí, mohou samozřejmě politici. Prezidentem republiky počínaje a posledním poslancem a dokonce krávou konče.

Kdysi jsem četl, jak vznikl bowling. Už nevím, kde přesně to bylo, a ani nehodlám pátrat po internetu po přesném znění. Verze, kterou si pamatuji, je tato:

V té zemi přesáhly excesy při hraní kuželek všechny meze. Docházelo ke rvačkám a zraněním, která hrozila smrtí. A proto vláda kuželky, hru s devíti figurami, zakázala. Ovšem našli se chytráci, kteří vymysleli bowling s deseti figurami a děravou koulí. A bylo vymalováno, zákon nebyl porušen a koulelo se vesele dál.

A asi tak vypadá současný přístup k rozsudku Ústavního soudu. Ústavní soud nám zakázal předčasné volby s devíti kuželkami? Tož my si je uděláme s deseti a na Ústavní soud pak uděláme dlouhý nos. V nerespektování právního státu totiž u nás máme neobyčejně dobře vycvičené obyvatelstvo i úřady. To je ostatně vidět na každém kroku.

Naše ústava je pochopitelně nedokonalá, jiná ani být nemůže. Byla šita horkou jehlou ve velmi podobné situaci jako je ta dnešní. Mnoho poslanců i prostých lidí tehdy protestovalo proti způsobu rozdělení státu a měli pravdu. Václav Klaus, Vladimír Mečiar a další tehdy vynalezli argument, že referendum by bylo na nic, a nastoupila bezprecedentní domácká výroba ústavních zákonů proto, aby mohla být porušena ústava státu.

Ve způsobu rozdělení Československa je opravdu základ všech našich dnešních problémů. Jednak dal politikům pocit, že jsou nad lidmi a že ani v tak zásadní otázce, jako je další existence státu, se jich v referendu nemusí ptát, a za druhé čas, který byl vyměřen ke tvorbě nové české ústavy, byl šibeničně krátký a do ústavy se zákonitě musely dostat "blechy", které na první pohled nebyly patrné, ale nyní působí velké trable.

Místo toho, aby poslanci tímto hurástylem odhlasovávali způsoby rozpuštění sněmovny, měli by se daleko spíše zamyslet nad tím, jak co nejrychleji ústavu obměnit a modernizovat. Zatímco přímá volba prezidenta je jen takovým šidítkem na lidi a vyžadovala by předefinování celé řady pravomocí, tak zavedení konstruktivní nedůvěry vládě by bylo vrcholně užitečné.

Při takovém vyslovení nedůvěry totiž musí být současně vyslovena důvěra vládě nové. Odpadly by tak veškeré současné problémy. Buď by vládla vláda Jiřího Paroubka a sněmovna by neměla vůbec žádný důvod se sebetrýznivě a protiústavně rozpouštět, nebo, což je daleko pravděpodobnější, by k žádnému vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka vůbec nedošlo a tato vláda by dokončila nejen předsednictví EU, ale i řádné volební období sněmovny.

Opakuji, že se v současné době v žádné krizi nenacházíme. Vládne vláda s důvěrou sněmovny a samotná sněmovna má ještě asi devět měsíců před sebou. Vláda Jana Fischera, která má daleko lepší pověst než všechny předešlé "politické" vlády, může a vlastně musí předložit sněmovně vrcholně důležitý zákon o rozpočtu a sněmovna by ho po řádné diskuzi měla schválit.

Bossové partají pak opláčou stamilióny investované do marné volební kampaně, na čemž ovšem není nic negativního. I přes nulový efekt směšné billboardy ODS a méně směšné a méně časté billboardy ostatních stran nepochybně zvýšily HDP i produktivitu práce a pokud je někomu líto investovaných peněz, tak ať to prostě nazve volebním šrotovným.

Převzato z blogu Hermanek.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora