Dalo se to bohužel čekat. Kauza Čapí hnízdo se stává středobodem předvolební kampaně a nepochybně semkne šiky příznivců i odpůrců Andreje Babiše.

Překvapivým paradoxem ani není, že nejintenzivněji působení orgánů činných v trestním řízení politizují ti, kteří jedním dechem proti politizaci horují.

Rozmáchl se už mandátový a imunitní výbor Sněmovny, který v pátek projednával policejní žádost o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání.

Nezabýval se pouze vyargumentováním žádosti a jejím vztahem k imunitě člena parlamentu. Poslanci si rovnou řekli o vyšetřovací spis a předvolali si vyšetřovatele z pražského krajského policejního ředitelství a dozorujícího státního zástupce.

Tento postup není obvyklý. Byť byl zvolen i nedávno, když byla Sněmovna požádána o vydání sociálního demokrata Josefa Novotného a komunisty Jaroslava Borky v kauze čerpání evropských dotací z Regionálního operačního programu Severozápad.

Postup poslanců zavdává podezření, že informace ze spisu k Čapímu hnízdu se dříve či později stanou nástrojem nelítostného tažení proti hnutí ANO. Hrozí tak nepříliš korektní míchání politických a mediálních kampaní s věcným policejním vyšetřováním.

To ale neznamená, že by se hněv měl obrátit proti policistům plnícím si své povinnosti. A už vůbec rozum nebere, že z účelovosti a snahy ovlivnit volební výsledek obviňuje vyšetřovatele hnutím ANO nominovaný ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

„Policie nemohla mít žádný rozumný důvod pro to, aby v tuto chvíli žádala Sněmovnu o zbavení imunity,“ řekl Pelikán týdeníku Respekt a dodal: „Já nepotřebuju žádná další fakta, kromě toho, že policie to udělala po roce a půl vyšetřování před volbami.“ Ministr spravedlnosti nám tímto sdělil, že sice o případu nic neví, ale je přesvědčený, že policie konat neměla. Zajímavé.

Už se našli dokonce politici, kteří navrhují, aby policie měla zakázáno vyšetřovat ústavní činitele krátce před volbami a žádat v té době o jejich vydání k trestnímu stíhání. Jednak by to znamenalo, že se bude měřit dvojím metrem – jedním poslancům a senátorům, druhým běžným občanům.

A protože je co chvíli před nějakými volbami, mohli by se muži zákona na případy týkající se politiků vybodnout rovnou. Opět by se zametalo a my bychom se mohli před světem chlubit, že naši volení zástupci jsou kromobyčejně poctiví a křišťálově průhlední.

Dost ale ironie. Politici napříč spektrem už poněkolikáté prokazují svoji neodpovědnost. Počkejme si, zda ta vydrží aspoň policistům, státním zástupcům a soudcům. Posledně jmenovaní jsou ostatně jediní, kteří mohou rozhodnout o vině a nevině, tedy černou ovci exkomunikovat, nebo naopak obětního beránka očistit.

Ne všechny zásahy orgánů činných v trestním řízení jsou efektivní a odůvodněné. Některé případy soud shodí, jiné se táhnou jak týden před výplatou, tudíž zasahují i do volebních kampaní. Zmiňme kauzy bývalého sociálnědemokratického hejtmana Davida Ratha, občanskodemokratického expremiéra Petra Nečase a jeho ženy, nebo někdejší ministryně Vlasty Parkanové z TOP 09.

Andrej Babiš s Jaroslavem Faltýnkem nejsou prvními politiky v úzkých. A doufejme, že ani posledními. Ne že bychom jim to měli přát, ale ještě horší by bylo, kdyby se nechali vyšetřovatelé předvolebními hrátkami zastrašit.