Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POLITIKA: Mediální bitva o Šumavu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kratochvíl 21.2.2017 17:51Navrhuji zrušit NP Šumava a s lesy hospodařit podle stávajícího lesního zákona, tak bychom možná zase měli alespoň naději, že uvidíme Šumavu jednou zelenou. Dále navrhuji, aby za způsobené škody na přírodě a zničeném lesním porostu byli odpovědní aktivisté a "vědci" hnáni zodpovědnosti !!! |
|
P. Rada 21.2.2017 20:40Re: Navrhuji zrušit NP Šumava Váš návrh svědčí o Vašem přesvědčení ale nesouvisí s věcnou podstatou problému. |
|
M. Prokop 21.2.2017 21:23Re: Navrhuji zrušit NP Šumava Kdo je arbitrem nesouvisení? Snad ne vy? |
|
|
A. Trick 21.2.2017 16:38Odpoledne na RJ hovořil přírodovědec Jihočeské univerzity. Doporučil posluchačům si na katastru nemovitostí porovnají vlastníky pozemků s těmi co prosazují senátní návrh na "rozvoj Šumavy". |
|
|
P. Rada 21.2.2017 20:43Re: Odpoledne na RJ Na tom něco může být a proto navíc doporučuji podívat se na úroven cen tamních pozemků které jsou na úrovni podobné okolí Prahy. I to je důvod "mediální bitvy". |
|
|
M. Prokop 21.2.2017 21:24Re: Odpoledne na RJ A kdo nemá pozemek, chce ho majícím ukrást pomocí melounů. |
|
|
P. Selinger 21.2.2017 16:11Co škodí Šumavě ? Ekoteroristé, ministerstvo životního prostředí, zelení a kůrovec. |
|
|
A. Alda 21.2.2017 14:39Ministerstvo životního prostředí by bylo vhodné zrušit. Agendu dílem zrušit a dílem rozdělit mezi ministerstvo zemědělství, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo zdravotnictví. Stát by tak ušetřil hodně peněz a lidé hodně starostí. |
|
|
I. Schlägel 21.2.2017 13:57Já jsem pro. Uděláme si "prales" z v podstatě hospodářského lesa. Za 200 let by tam už mohl být nějaký ten náznak divočiny. Nech brouka žít. :-) |
|
|
P. Rada 21.2.2017 14:21Re: Já jsem pro. Kéž máte alespon trochu pravdu. Obávám se totiž, že se s klimatických důvodů už do konce století promění celá česká krajina na podobnou té, kterou můžeme dnes vidět na Balkánu nebo v severním Španělsku. Tedy na mnohde křovinatou, skalnatou ale prakticky už bezlesou. Kdo nevěří at si najde rozbory odhadů vývoje půdního sucha. Už nyní čelí naše země 20tileté anomálii podle celoročního indexu sucha SPEI. Pocitují to nejvíce zemědělci, zahrádkáři ve studních ale právě i lesníci a ochránci přírody. Naprostá většina populace která je však příznačně výdělečně vázána na průmysl či obchod a služby, toto nesleduje - či dokonce problém bagatelizuje. Při rozhodování v zákonných sborech má ale četnost hlasů zásadní význam. Pro ČR je přitom stigmatem, že jako jedna s mála zemí na světě doposud ani neratifikovala "Pařížskou klmatickou dohodu". Ponecháli se Š. alespon bez vrcholově bez těžby - budou se tamní porosty pravděpodobně adaptovat lépe a spíše něco přečká. Kdo může nafotte si současné až několikasetleté smrkové velikány - pro další generace budou vzácnou raritou včetně okolí. Vánoční smrčky ve školkách ale přesto půjde asi pěstovat dál. Do věku 40let totiž kůrovec smrk pro malou tlouštku kůry kde se nemůže pomnožit prakticky nenapadá. To píši proto, že považuji přílišný optimismus během zazelenání po polomech před desetiletími za neadekvátní celkovému vývojovému trendu. |
|
|
M. Prokop 21.2.2017 21:25Re: Já jsem pro. Rado, vy rohaté zvíře, rozloha lesů v ČR se ZVYŠUJE, dlouhodobě. |
|
|
B. Hudzieczek 21.2.2017 12:30O peníze jde až v první řadě A novela zákona je prostředkem jak se k nim domoci. Obě varianty novely, jak vládní, tak senátorská jsou špatně, protože ani v jednom případě nelze hovořit o kompromisu. Zájem tzv. "ekologistů" je prosadit si na Šumavě možnost provozování tzv. "soft" rekreace s prováděním turistických skupin "divočinou" apod., pro ktero mají svoje kapacity a svoje know how. V tom je se zaštiťují podporou široké vědecké veřejnosti, která má na Šumavě své zájmy profesní. Naproti tomu skupina "developerů" má zájem o prosazení "krkonošské" koncepce rekreace. A protože obě znesvářené skupiny jednají v duch "Všechno nebo nic", nedokážou se dohodnout a novela zákona č. 114/1992 Sb., ať už bude schválena v jakékoli variantě bude špatně. Nejlépe celé hlasování zrušit a návrh přepracovat. Podotýkám, že se to týká opravdu jen Šumavy, protože Krkonoše, ty už jsou jasné a o Podyjí a Českosaské Švýcarsko neí takový zájem. |
|
|
P. Rada 21.2.2017 12:50Re: O peníze jde až v první řadě Měl by jste ty "ekologisty" umět jmenovat. Návrh vypracovávalo přeci ministerstvo na základě analýz... - a nikoli tzv aktivisté či dokonce ekoteroristé? Aktivní je ale i odpor proti němu a to nejspíše proto, že jde o vyšší stupen právní moci který už nepůjde snadno obejít tak jak to udělal Stráský rozpuštěním vědecké rady aby si uvolnil ruce k nepotrestatelným zásahům. |
|
|
B. Hudzieczek 21.2.2017 13:16Re: O peníze jde až v první řadě 1. Termín ekoteroriské nebo aktivisté jsem nepoužil já, ale Vy. Já jsem skupinu označil názvem v uvozovkách, aby bylo bez dlouhého rozepisování zřejmé, o koho jde. Tím jsem je nechtěl nijak dehonestovat, protože jedni jako druzí jsou nepochybně schopní podnikatelé, jenom na způsob svého podnikání mají jiný názor. Neznám je, ale jsou to lidé napojeni na pracovníky MŽP, prostřednictvím nich lobují, mohou se vyjadřovat v připomínkovém řízení apod. Stačí se podívat, kdo pořádá nebo se podílí na pořádání těch akcí v NP Šumava a je zřejmé, kdo může mít zájem na takové podobě zákona. Něco by se dalo najít zde: https://www.facebook.com/netunelujtelesy/?fref=ts Určitě tam bude Hnutí Duha, no a vědci se podepsali zde: http://ceskadivocina.cz/project/pres-70-profesoru-kritizuje-senatni-pozmenovaci-navrhy-navrhovane-novele-zakona-o-ochrane-prirody-a-krajiny/ |
|
|
P. Rada 21.2.2017 13:58Re: O peníze jde až v první řadě Hnutí Duha co vím, nemá na Š. přímé ekonomické vazby - Vy ale hovoříte "určitě". Určete je tedy nebo projev blížící se pomluvě stáhněte. Podobně by bylo dobré umět pojmenovat ty kteří se zištným soukromým zájmen na MŽP údajně lobují - jina jde zas jen o nepodloženou doměnku až pomluvu. Použil jste také pojem "ekologista" a ani ten jste nevysvětlil. Nabídnu k němu svůj vlastní výklad. Je to člověk podobný býv řediteli Málkovi, který se chvástá bojem vůči kůrovci, tvrdí, že byl oním který zastavil kůrovcovou kalamitu... a tedy záchranou krásných lesů... Fakticky ale pod touto záminkou umožnuje plošnou těžbu zejména. v prvých zonách kde totiž roste tzv "rezonanční" dřevo v kmench pomalu-rostoucích ale o to houževnatějších smrků původního vysokohorského porostu. O takovéto "úlovky" jde "ekologistům" při těžbě a ejména v tomto smyslu Vám dívám zapravdu, že momentálně "jde o peníze". Pro takové dřevo má totiž cenu hledat kličky záminek proč hnát těžební stroje daleko do kopců... - ostatního obyč. dřeva je dnes při celoplošné kalamitní situaci až nadbytek. |
|
|
P. Selinger 21.2.2017 16:15Re: O peníze jde až v první řadě Ale ale pane Rado, na Šumavě je třeba těžit stromy napadené kůrovcem, a to v kterékoliv zoně, zdravé stromy nechat na pokoji ! |
|
|
B. Hudzieczek 21.2.2017 16:43O peníze jde až v první řadě Hnutí Duha pořádá na Šumavě svoje akce. http://www.hnutiduha.cz/akce Ale to mu nevyčítám a ani to není předmětem mého příspěvku - jde o to, že HD bylo nepochybně obesláno v připomínkovém řízení k ministerské verzi zákona a mohlo uplatnit svoje návrhy - přirozeně ve svém zájmu. Pojem "ekologista" jsem použil pro stoupence návrhu zákona v poslanecké verzi; termín "developer" pro stoupence senátní verze zákona - pokud jste to nepochopil z prvního příspěvku, tak tedy polopatismus. Z Vašich závěrů je totiž zřejmé, že jsem se pro Vás asi nevyjádřil dostatečně srozumitelně. Otázku těžby dřeva jsem zde vůbec neřešil. |
|
M. Gavlák 21.2.2017 11:52Aááá, demagog Jirsa... Ať žijí developeři, že soudruhu senátore... |
|
|
Z. Čábelka 21.2.2017 13:02Re: Aááá, demagog Jirsa... Od vás to sedí, meloune! |
|
|
M. Valenta 21.2.2017 9:03Never ending story zasloužilého lobisty. A Zeman? Ten, jak známo, funguje již léta na truc přírodním zákonům, takže u něho celkem pochopitelné stanovisko. |
|
J. Lepka 21.2.2017 11:47Re: Never ending story Nechat sežrat Šumavu kůrovcem je přírodní zákon? Zvláštní pojetí. |
|
|
M. Gavlák 21.2.2017 11:54Re: Never ending story Šumava se má nechat být a ne si z ní dělat kšeft s kácením a stavěním hovadin na skoupených pozemcích. Tam, kde byly před kůrovcem smrkové monokultury, dnes bují budoucí smíšený prales. Kdo na Šumavu jezdí, moc dobře to ví... |
|
|
J. Lepka 21.2.2017 11:58Re: Never ending story I vy vtipálku! Ten budoucí smíšený prales zažije z nás kdo asi ??? |
|
|
M. Valenta 21.2.2017 12:06Re: Never ending story Vy nemáte děti? |
|
|
Z. Čábelka 21.2.2017 13:01Re: Never ending story Zničili jste les a zbyde štěrková a skalnatá poušť. Hrát si s pokusy na přírodě a dělat ze sebe dobroděje je šílenost. Šumavu chcete zcela dorazit a zničit debilní myšlenkou o smíšeném pralese. |
|
|
A. Trick 21.2.2017 12:15Re: Never ending story Nikoliv Šumavu, demagogu. V CHKO po sežrání vyroste nová generace, odolnější. Víte co je to evoluce? |
|
|
R. Sorge 21.2.2017 12:38Re: Never ending story Opravdu probíhá evoluce tak rychle ? Spíš tam vyroste jiná skladba lesů. |
|
|
P. Selinger 21.2.2017 16:23Re: Never ending story nebo odlesněná holá skaliska jako v Italii.... |
|
|
P. Rada 21.2.2017 12:40Re: Never ending story? Jde skutečně o velmi zvláštní "pojetí". To už proto, že prakticky po desetitísícietí spontálního vývoje v místě Š.a dokonce po desítky milionů let symbiozy systému lesa s kůrovcem... - zasáhl do systému razantně a opakovaně člověk. Prakticky celou zemi tak změnil na tzv kulturní krajinu - lesy v lepším případě na především produkční. Dnes jde už jen o cca jedno procento plochy relativně nejméně ovlivněné. I ta Š. ale dostala ránu už před stoletím při nedomyšleném monokulturním zalesnování. Smrk sice s minimem nákladovosti krásně rychle a rovně roste a tak zejména našim předkům žijícím daleko spíše na pokraji možností zas tolik nevyčítám - ale v dospělosti je stejnověká monokultura nutně velmi nestabilní. Další "zvláštnosti" spočívaly v anomálním ataku kyselých deštů v 80-tých letech. Od té doby jsou vrcholové toky včetně Černého jezera pro překyselení mrtvé. Dodnes ale poklesla úhrná depozice jen na čtvrtinu! Zásadní "zvláštností" je ale i současný klimatický vývoj. Tempo změny složení atmosféry nemá analogii celé desítky milionů let zpět adekvátní a tempo změny teplot, srážkovosti... pod. Poslední podobná událost ale s cca 10x menším gradientem nastala před 55miliony let v období PETM kdy se atmosféra sytila uhlíkem rychlostí 2petagramy C/ročně. Dnes už to překračuje 25!!! pgC/ročně. Ponecháli se za takovéto s hledisky biomů anomální situace zejména ve vrcholových partiích porost bez odklízení - čemuž se říká "bezzásahovost" - pak tam zůstane tlející dřevní hmota která svou prostorovou rozmanitostí a množstvím nesených živin vytvoří relativní šance pro příští život. Odtěžením se naopak velmi pravděpodobně zvláště při tenké půdní vrstvě zvýší faktický dopad kyselé depozice zhruba na dvojnásobek protože dřeno nese zásadotvorné popeloviny, obnaží se povrch pro působní větru i slunce a tedy pro větrnou i vodní erozi. To pak vede k urychlení konce lesa. O míru této šance pro zbyteček přirozeného, v dnešní ekonomické situaci extrémě bohatého světa lidí, pak právě jde. |
|
|
K. Novák 21.2.2017 8:02Jestli někdo rozpoutal mediální kampaň, tak jsou to odpůrci NPŠ, nyní včetně senátora Jirsy. Přitom Jirsa píše nesmysly a zřejmě spoléhá na (neexistující) hloupost čtenářů. Stromy napadené lýkožroutem by uschly tak jako tak, pouze ne nastojato v NPŠ, ale vytěženy, odvezeny a zpracovány. Nejedná se o ničení krajiny, ale o přírodní proces. Příroda prostě nemá ráda monokultury a zasahuje proti nim. Na místě uschlého lesa vyroste jiný, který využije živiny uvolňující se ze stojících nebo ležících uschlých stromů. Nebude ovšem tak hustý a budou v něm "plevelné" dřeviny, což v Národním parku nehraje roli, neboť jeho účelem není produkce dřeva. A nestojí proti sobě dva názorové tábory. Odpůrci NPŠ své "názory" tají a snaží se veřejnost oblbovat poukazy na "škody" způsobené nezasahováním proti lýkožroutovi, i když v NPŠ nemá smysl o "škodách" mluvit. Znovu opakuji, že účelem NPŠ není ani produkce dřeva, ani vydělávání peněz prostřednictvím lunaparku. Jeho účelem je umožnit přirozený vývoj společenstev, ochrana tam žijících druhů, vzdělávání (výzkum), turistika. Kdyby ovšem NPŠ tyto účely plnil, pan Jirsa a jemu podobní by vydělali méně peněz než když přemění masív Smrčiny na lyžařský areál a dřevo šumavských stromů prodají (ať je lýkožrout napadne nebo ne). |
