Co opravdu ovlivňuje jednání politiků a čeho se opravdu bojí? Bojí se svého možného negativního obrazu v mainstreamových médiích, která přes svou moc tlačí politikům svůj světonázor.

Podívejme se například na to, jaký strach ovládal nejsilnější političku v EU Angelu Merklovou při jejím politickém rozhodování. Čeho se bála tak, že to ovlivnilo její politické rozhodování?

Kdyby to nebylo tak strašné, bylo by to k smíchu. Ona se bojí ošklivých obrázků!

Ukazuje nám to rekonstrukce událostí z podzimu 2015, kdy vrcholila migrační krize. Tehdy se německá vláda rozhodla, že také uzavře své hranice nelegální migraci. Byly vydány příslušné rozkazy, na německé hranice byly sváženy policejní posily dokonce i vrtulníky. V rozhodující chvíli se A. Merkelová zeptala svého ministra vnitra, zda může zaručit, že nebudou v televizi „nějaké nepěkné obrázky“.

To ministr vnitra zajistit nemohl, rozkazy byly odvolány, německá hranice byla otevřena pro statisíce nikterak evidovaných nelegálních migrantů, vláda za pomoci spřátelených médií začala muslimské migranty okázale vítat.

Je to tak. Angela Merkelová vyhodnotila jako riziko pro svou moc nepěkné obrázky, nějaké ty policisty bránící plot a hlavně následnou reakci médií. Nebezpečí plynoucí z příchodu statisíců nikterak neprověřených mladých muslimských mužů vyhodnotila jako menší.

A naprosto cynicky řečeno, má pravdu! Kdy sdělovací prostředky uštvaly nějakého politika proto, že nebránil hranice před neřízeným příchodem migrantů? Zatímco když nějaký politik chtěl své spoluobčany bránit, to bylo řevu, to bylo útoků, nadávek a nálepkování! Takový Orbán nebo Netanjahu by mohli vyprávět.

Pro západoevropské politiky je pak pohodlnější obětovat a přes palubu hodit své spoluobčany, své voliče, než čelit „ošklivým obrázkům“. Ono těch spořádaných občanů bylo a je pochopitelně hodně, ale nemají zrovna v ruce hlásnou troubu, nemohou vyrábět žádné „ošklivé obrázky“, zkrátka nemají přístup do médií. A co pak mají dělat, aby nebyli ti nejsnáze hoditelní přes palubu?

Již před sto lety správně radil Antonín Švehla: „Organizujte se.“ Myslel tím organizujte se v politických stranách. Jinak nebudou politici reprezentanty jednotlivých společenských zájmů, ale jen sbírkou loutek manipulovaných výrobci ošklivých obrázků.

Musíme vrátit politice její smysl, její obsah a otevřít ji široké veřejnosti.

Autor je radní pro školství za ODS, Praha 4