Jsem přesvědčen o tom, že pokud by před hlavními zprávami měl denně svou pětiminutovou seanci kačer Donald v rámci politické kampaně na post čehokoliv, dostal by cca 10% a to nikoli jen od recesistů

V dobách začínající televize pochopil Charles de Gaulle, že jde o jeden z nejlepších způsobů, jak vést politickou kampaň. Přenos obrazu a zvuku do domácností byl zcela nový prvek, kteří ostatní podcenili (tehdy vládl bezkonkurenčně tisk) a tak generál uspěl na plné čáře.

V dnešní době zůstává televize mocným médiem, doplňovaným facebookem, twittrem apod. Noviny už čte jen zanedbatelná část obyvatel, proč se namáhat jít do trafiky, když tam jsou jen včerejší informace a podstatné up to date je na internetu. Méně masová, avšak bezkonkurenčně nejúčinnější, je tzv. kontaktní kampaň, kdy se politik objeví mezi lidmi. Vždy dobře naladěný, plný úsměvů, ochotný si podat ruku a odpovědět na otázku.

Tento systém u nás kdysi masově rozšířil Miloš Zeman se svým autobusem Zemákem, kdy se vydal mezi „prostý“ lid a samozřejmě slavil úspěch, neboť byl ke spatření tak říkajíc „naživo“, byl na dosah ruky. Mnoho lidí šlo tzv. „na něj“, vidět jej poprvé a naposledy na náměstí, návsi. Co říkal, bylo už méně důležité, rozhodující byl samotný fakt přítomnosti, který se posléze stal hlavním tématem rozprav pivních strýců a ševelením kávičkových dam. Hodnotil se pozitivně samotný fakt, že dorazil, co měl na sobě a jestli byl či nebyl vstřícný, dokonce se na mě usmál, považ….

Zdá se, že PR tým Andreje Babiše celou situaci pochopil a provedl repete. Nejde o Zemák, stačí polepený kemper s tím, že za jeho řidiče bylo líp. Samozřejmě ještě neohlásil, zda-li bude či nebude kandidovat (to napětí je velké, jeho voliči jsou jako na trní, tím pádem správně nažhavení), ale na každé zastávce je již připraven pomocný štáb, který jej uvede do stánku s knihami, který je již obklopen davem, chtivým vidět.

Samozřejmě, že pan Babiš odpovídá na správně položené otázky, neboť za něj bylo přeci líp a teď je to všechno jen hrůza, ty ceny, ta inflace, ti Ukrajinci atd. Jsem si jist, že otázky, jež by byly podstatné – třeba proč bylo nutné rozhazovat miliardy v době ekonomického růstu, když všichni víme, že po něm nadejde zákonitě recese – nepadnou. Jestli se ani trochu nestydí za své působení v době pandemie, kdy vystupoval ve frekvenci jednou týdně se zcela odlišnými postupy jejího zvládnutí. Představa dotazu, jak přišel v devadesátých letech k obřímu majetku, je již mimo jakoukoliv fantazii. Místo toho bude z jeho úst znít pouze chvástání, jak byla za něj dobře a jak zase bude, až se ANO dostane k veslům.

Bohužel, psychologie davu je jasná. Babiš k nám přijel a tak jej budeme volit do čehokoliv. Ne proto, že by načrtl nějakou vizi, která bude delší než měsíc – dva. Ne proto, že by v minulosti prokázal svou politikou předvídavost. Ne proto, že je to konečně pravdomluvný politik, který se za své řeči nemusí stydět a který nikdy nelže.

„Máňo, viděl jsem Babiše!“ bude důvodem vhození lístku do urny u značné části voličů. Jak jsem psal v úvodu, systém kačera Donalda funguje naprosto spolehlivě.